Africká invaze v USA
16. 5. 2011 | Rubriky: 2011,Články,Rock & Pop
Spojené státy zasáhla africká vlna. New York Times o ní psaly hned po Novém Roce, hudební invazi rozebíralo i vlivné internetové medium , znalci se přou, jestli jde o začátek dlouhodobějšího trendu nebo je to naopak cyklicky se opakující se záležitost. Africká hudba tentokrát proudí k americkému publiku prostřednictvím nezávislé scény, a to souběžně na několika kolejích.
Chicagská značka Thrill Jockey Records vydává Sahel Folk s malijským zpěvákem a kytaristou Sidi Tourém, zatímco u Dead Oceans v Indianě už loni vyšlo nadšeně přijaté CD Kigali Y’ Izahabu od tria Good Ones z Rwandy. Přidává se i jeden z nejsilnějších pilířů nezávislé scény, Sub Pop ze Seattlu, vydavatel který jako barometr nových trendů získal renomé už někdy koncem 80. let, kdy natáčel Nirvanu, Sound Garden a další průkopníky hnutí, později známého jako grunge. Jeho novým želízkem v ohni je ediční řada, vizionářsky nazvaná Next Ambiance. Odstartovalo ji na Grammy nominované album I Speak Fula od strmě stoupající hvězdy západoafrické loutny ngoni, Bassekou Kouyateho z Mali, na jaře vyšel druhý titul, Laru Beya. Album, které natočil Aurelio Martinez, potomek afro-karibských Garifunů z Hondurasu, představuje skutečný mezník. Hudbu, která se původně praktikovala v izolaci od bílého publika v uzavřených kmenových komunitách, posunul Martinez do mezinárodního kontextu, album se totiž natáčelo zčásti v Dakaru, za účasti Youssou N’Doura i Orchestra Baobab.
Z článku v Rock & Pop, 2011/3
