Al Yaman: Návrat mimozemšťanky

25. 9. 2010 | Rubriky: 2010,Články,Rock & Pop

25. října —————————————————————————————————————

Jemenská zpěvačka Ashwaq Abdullah Kulaib přišla do Prahy původně studovat novinařinu. Aleš Hyvnar, multiinstrumentalista, skladatel a producent, ji objevil prostřednictvím skupiny Hypnotix, s níž zpočátku zpíval Bourama Badji ze Senegalu. Hyvnar hledal zpěváka či zpěvačku z nějaké africké či jiné vzdálené země a Ashwaq tehdy přesně zapadla do jeho plánů. Jejich společná skupina Al Yaman se vrátila na domácí hudební scénu po pětileté pauze s novým albem Insanyya, a v létě se objevila na open-air festivalech.

Vaše nové album, Insanyya, Lidskost, přináší samá velká, nadčasová témata, jako Spravedlnost, Přání, Temnota, a vedle nich člověk najednou objeví skladbu Vinohrad. Do jaké míry je vinná réva součástí jemenské scenérie?

Ashwaq: Ta písnička je libanonská, kde se vinná réva skutečně pěstuje, viděla jsem to na vlastní oči, Libanon je překrásná země,

Plánovala jsi. že se staneš zpěvačkou už před vznikem Al Yaman?

Ashwaq: Neplánovala, protože ani neznám noty. Jsem totiž strašně líná se učit. Někdy se považuju za mimozemšťanku, protože na mě fungují úplně jiné věci než na normální lidi.

Není to tím, že jsi z Jemenu přišla do zdejší, a zcela odlišné kultury?

Ashwaq: Asi jo, a když bych to vzala prakticky a dala dohromady to, co se mi líbí odsud, a co z Jemenu, vznikne docela nesourodá kombinace, kterou nikdo nechápe. Musím ale dodat, že práce s Alešem je výborná, on je hodně tvůrčí typ, ale i tak máme často konflikty

Osobní? Pracovní?

Ashwaq: Já jsem tvrdohlavá a Aleš taky,

Aleš: Hudebně ani tak problémy nemáme, spíš je to rozdílem v mentalitě. Já třeba hodně bazíruju na určitých věcech a Ashwaq někdy nechápe proč.

Třeba?

Aleš: Dochvilnost. Já o tom mluvil s kolegy, kteří taky spolupracují s cizinci, ať to jsou Indové, Afričani, a všichni se shodují, že jiné národy mají také jiný vztah k času.

Ashwaq: Já se ale snažím. Když přijde den, kdy nemám nic důležitého na programu, tak i přesto nestíhám. Protože když můžu odpočívat, snažím se té chvíle využít naplno, a pak přijdu pozdě.

Ale dnes jsi naopak přišla dříve.

Aleš: Nepamatuju že by se to za poslední léta stalo. :))

Aleši, máš nějaké hudební vzory, které tě ovlivnily, anebo jdeš výhradně vlastní cestou?

Aleš: Myslím, že žádný hudebník nejde úplně vlastní cestou, protože se neubrání hudbě, která ho formovala. Ale na druhou stranu, já vlastně nikdy moc neposlouchal world music, a třeba Transglobal Underground jsem objevil až poté, kdy jsme s Al Yaman natočili první CD. Když ho pak v médiích přirovnávali k TGU, nebylo to tedy vůbec založeno na realitě.

Žijí v Jemenu také sufiové, tedy islámští volnomyšlenkáři?

Ashwaq: Jen v určitých místech, obyvatelstvo je tam etnicky docela pestré, některé skupiny praktikují věci, které jiní považují za kacířství. Když jsem byla malá, zažila jsem šiítský rituál, a ten probíhal úplně jinak než to co praktikuje ta druhá odnož islámu, tedy Suni.

Pro Jemen je ale typický ještě jiný druh rituálu, a to je žvýkání listů opojné rostliny zvané qat.

Ashwaq: Obliba qatu zrovna v těchto letech stoupá, lidé nejsou příliš šťastní a qat je úniková droga. Když jsem loni byla v Jemenu po třináctileté pauze, viděla jsem, že žvýkají už i mladé holky, vůbec se mi to nelíbilo. Ty vedlejší účinky přicházejí druhý den, lidé jsou unavení, a tedy i neproduktivní, je to začarovaný kruh. Nejdřív vám to dodá spoustu energie, a pak vám ji to vezme.

Aleš: Je to jejich národní droga jako u nás pivo.

A jak dlouho musíte žvýkat, aby vůbec nějaké účinky přišly?

Ashwaq: Asi hodinku, pak jsou všichni veselí. Mě to štve i proto, že s těmi lidmi nemohu komunikovat, lítají někde vysoko, kam já vůbec nevidím. Žvýkala jsem jednou v životě, a pak jsem nemohla spát.

Ty jsi přijela do Prahy studovat novinařinu, a pak jsi tu natrvalo zůstala. Co tě u nás tak zaujalo?

Ashwaq: Já jsem se v Česku zamilovala, a ta láska pak najednou skončila, dodnes tomu nerozumím, stejně jako dalším věcem, a když jsem pak měla dítě, tak zůstat tady bylo jediným řešením.

Plánuješ, že by ses ke své novinářské profesi vrátila?

Ashwaq: Hrozně toužím někdy udělat něco v Jemenu. Když jsem tam loni jela, tak se mi doopravdy začalo stýskat, po 13 letech. Pochopila jsem, že když vytrhnete rostlinu, oddělíte ji od jejího domovského území, a přesadíte ji jinam, aby přežila, musíte jí poskytnout podobné podmínky, což je zcela normální, ale mě to došlo až opožděně. Spoustu věcí jsem teď v Jemenu prožívala jinak než předtím, daleko silněji. Vnímala jsem v jak těžkých podmínkách tam lidé žijí. Přežívají jen díky rodinné solidaritě, která je v Jemenu daleko silnější než v Česku.

Jak moc bylo pro obyvatele Jemenu významné, když se původem jemenská zpěvačka Ofra Haza stala světovou hvězdou? Nezískalo to nějaký politický podtext, protože žila v Izraeli?

Ashwaq: Naopak, Arabové a Židé žili v arabských zemích dlouho v souladu, v Jemenu byli na Ofra Hazu pyšní.

Jak vy dva vlastně skládáte repertoár?

Aleš: Buď tak, že mi Ashwaq dá nějaké arabské melodie, tedy nejen z Jemenu, já si vyberu to co mě zaujme a co dokážu zpracovat, anebo naopak nabídnu Ashwaq svoje původní skladby.

A přitom se snažíš strefit se do toho, co je Ashwaq hudebně blízké?

Aleš: Po těch letech to už dokážu docela dobře odhadnout, mám naposlouchané arabské melodické postupy, vyberu k tomu samply arabských nástrojů, výsledkem je tedy fuze dvou kultur.

Do jaké míry jsou vaše studiové nahrávky vodítkem pro vaše koncerty?

Aleš: Pro mě je Al-Yaman hlavně studiový, elektronický projekt, který na koncertech oživí bicí, baskytarista, kytara a perkuse, ale snažím se, aby zvuk koncertu byl co nejpodobnější studiové desce.

Takže, ten elektronický doprovod je fixní, a nikoli interaktivní?

Aleš: Ano, ale mění se to podle skladeb, či jejich částí, v některých pasážích má ten doprovod třeba pět vrstev, a v jiných momentech naopak hrají jen živé nástroje.

Z článku v Rock & Pop, 2010/8