Amsterdam Klezmer Band opět v Praze
3. 5. 2010 | Rubriky: Články,MaPA Akropolis
Klezmer, původně hudba židovských šumařů z východní Evropy, znovuožila v posledních dekádách ve Spojených státech díky průkopnické skupině Klezmatics. Ta inspirovala v další vlně stovky následníků na našem kontinentě. Klezmer se vrací jak v zemích, kde byla židovská kultura totálně zničena holocaustem, jako například v Polsku, tak i v západní Evropě. Amsterdam Klezmer Band vznikl propojením toho nejlepšího z obou světů: špičkoví hráči z Holandska doprovázejí ukrajinského židovského zpěváka a akordeonistu Aleca Kopyta.
Amsterdam je liberální město bohémských umělců, imigrantských komunit i nečekaných hudebních překvapení, k nimž patří Amsterdam Klezmer band. Od často stereotypních klezmerbandů z východní Evropy se amsterdamský model liší širokým stylovým záběrem: balkánské dechy se proplétají s punkem, ska i jazzovou improvizací. Skupinu založil roku 1996 saxofonista Job Chajes, jejím příležitostným zpěvákem a “zvláštním hostem” je Alec Kopyt, u nás známý též díky svému působení se skupinou Poza, s níž v Praze dokonce natočil své první album.
Rodištěm Aleca Kopyta je černomořský přístav Oděsa, který byl v 19. století životem překypující metropolí. “Oděsa sice leží na Ukrajině, ale vznikla jako ruská pevnost v době tureckých invazí,” vysvětluje Kopyt. “Před Sovětským svazem to byl svobodný bezcelní přístav, něco jako černomořský New Orleans či Singapur. Dařilo se tu černému trhu, v přístavních krčmách jste mohli slyšet nejrůznější hudební styly. To souviselo s pestrým složením obyvatelstva: bydleli zde Řekové, Romové, Arméni, Gruzínci. A bylo to promíchané i společensky: vedle židovských bankéřů tam žili židovští dělníci i židovští mafiáni.”
Kopyt není jediným prominentním hudebníkem, který z tohoto černomořského New Orleansu pochází. Boris Malkovsky odtud odešel do Izraele a vzpomíná, že Oděsa světu dala i tak virtuozní hráče jakými byli Svjatoslav Richter nebo David Oistrach: “Když jsem chodil do školy, v mé třídě nás bylo 38 Židů z celkem 42 žáků, velká část z nich pak emigrovala, hlavně do USA či do Německa.” Kopyt ale popírá, že by měl v rodokmenu nějaké hudebníky: “Všichni mí předci byli řezníci, já jsem v našem rodě první muzikant, což bylo pro moji rodinu velmi traumatizující zjištění. Ještě než mi bylo dvacet, jsme dostali povolení k emigraci do Izraele. Místo toho jsme ale odjeli do Austrálie, odkud jsem se po deseti letech přestěhoval do Amsterdamu.”
Díky repertoáru srdceryvných balad bývá Kopyt označován za “ukrajinského Toma Waitse”: “Ty písně jsou sice původně ruské, ale protože jsem Žid, mám nepsanou licenci na to, že cokoli hraju, lze automaticky označit za klezmer. I kdybych hrál nacistické marše, bude to klezmer, protože jsem Alec Kopyt.” Ke své původní vlasti je Kopyt velmi rezervovaný: “Nechci se vracet ani na Ukrajinu, ani do Ruska, nechci hrát pro tamní mafiány. Rusko má dlouhou historií despotických vládců. Když se v 19. století zeptali spisovatele Karamzina, aby jedním slovem vystihl ruskou povahu, řekl: ‘Kradou.’ Dnes má Rusko největší počet dvacetiletých milionářů na světě.”
Původně vyšlo v magazinu Mapa/Akropolis
Amsterdam Klezmer Band + Alec Kopyt vystoupí v pražské Akropoli ve čtvrtek 6. května
