Řecká dvojice, kterou tvoří zpěvačka Kristi Stassinopoulou a kytarista Stathis Kalyviotis, vstoupila na hudební scénu už před dvaceti lety – během času se ale její obsazení zmenšilo na duo. Novináři je označovali za řecký underground či ethno-punk.
10. 7. 2017 | číst vše...
K velkým nadějím brazilské hudby patří Luísa Maita. Ta vydala před šesti lety své první album, a loni vyšlo dlouho očekávané druhé CD Fio Da Memória, Struna paměti. Luísa pochází z hudební rodiny, její otec je původem ze Sýrie. Matka je profesí úspěšná koncertní producentka, předky má v evropských židovských komunitách, a její bratři jsou dobře známí pianisté Benjamim a Daniel Taubkinové.
3. 7. 2017 | číst vše...
Sardinie je ostrov proslulý nejen plážemi, ale i unikátní hudbou – především archaickým polyfonním zpěvem. hraje se tu však i široká mosaika dalších žánrů: ze Sardinie pochází například experimentální kytarista Paolo Angeli a jazzový trumpetista Paolo Fresu. Místní obyvatelé jsou nejvíc hrdí na zpěváka Andreu Parodiho (1955–2006), který dokázal propojit sardinskou kulturu se světem.
26. 6. 2017 | číst vše...
Nigerie dala světu celou plejádu stylově vyhraněných hudebníků. Nejznámějším je iniciátor dodnes populárního afrobeatu, saxofonista Fela Kuti, neméně důležitým tvůrcem je stylově unikátní kytarista, dodnes žijící King Sunny Adé. Skladatel a klávesový hráč William Onyeabor byl aktivní v několika profesích – natáčel filmy, měl vlastní vinylovou lisovnu a v Nigérii patřil k nejúspěšnějším businessmanům.
19. 6. 2017 | číst vše...
I když Klezmatics vznikli v New Yorku, jejich inspirace pocházejí z východu Evropy. Iniciovali revival hudby z židovských osad zvaných shtetl, k žánru dnes známému jako klezmer přivedli desítky skupin z USA i Evropy. Spustili tak trend, jehož hrany jemně korespondují s hudbou balkánských dechovek či se spirituálně laděnými improvizacemi skupin jako Kroke či Bester Quartet z Polska.
5. 6. 2017 | číst vše...
Hranice mezi brazilskou hudbou a jazzem je oboustranně propustná už od vzniku bossa novy před 60 lety. Posledním přírůstkem tohoto propojování žánrů je album Caipi, novinka Kurta Rosenwinkela, velikána současné jazzové kytary, jehož jsme mohli vidět na jednom z nejlepších koncertů předloňských Colours jako spoluhráče Avishai Cohena.
29. 5. 2017 | číst vše...
“Zamlada jsem chtěl být skladatelem – mí hrdinové byli Mahler, Bruckner, Schoenberg,” vzpomínal Louis Sarno, původem z New Jersey. “Když jsem si ale jeden večer pustil radio, hudba, kterou jsem uslyšel, změnila celý můj život.” Nahrávka, která mladého Sarna tak zaujala, pocházela z pygmejského pralesa.
22. 5. 2017 | číst vše...
Po úmrtí Fidela Castra se objevují spekulativní scénáře, jaká by byla Kuba dnes, kdyby dějiny šly jinou cestou. K největším zpěvačkám kubánského exilu patřila “královna salsy” Celia Cruz. Ta z ostrova vycestovala rok po Castrově revoluci na mexické turné, s tím že domů se už nevrátí, pokud zůstane Castro u moci.
15. 5. 2017 | číst vše...
Pád železné opony totálně změnil nejen politickou, ale i hudební mapu Evropy. Romské osady na rumunském venkově, plné virtuozních hráčů, se staly cílem hudebních producentů ještě za vlády komunistického diktátora Ceausesca – ale až po jeho smrti mohli hudebníci svobodně cestovat do západních studií a koncertovat.
8. 5. 2017 | číst vše...
I v tak neuchopitelném terénu jako je soudobá experimentální hudba představovala Pauline Oliveros osobnost překračující všechna pravidla. Její zvukový svět formovaly dědečkovy krátkovlnné přijímače a pípání morseovky, jejím programem bylo věčné zpochybňování vžitých rutin: “Myslím že studenti se naučí více jeden od druhého než od svého profesora.
4. 5. 2017 | číst vše...
Koncerty provencálského písničkáře Montanara u nás za totality probíhaly podobně, jako dnes daleko častěji připomínané vystoupení Nico v roce 1985. Za spikleneckých podmínek, s riskantní pomocí místních aktivistů či hudebníků, často pod kamufláží nějaké nehudební akce a někdy i v bytech. V Praze vystoupí ve středu 3. května.
26. 4. 2017 | číst vše...
I v době kdy ještě fungovaly přísně dodržované hranice mezi žánry, psali o hudbě lidé, kteří je neuznávali. K těm nejlepším patřil Nat Hentoff. Jeho hlavní doménou byl jazz – ale též napsal první fundovaný rozhovor s Bobem Dylanem a desítky knížek o hudbě, občanských právech i vzdělání.
24. 4. 2017 | číst vše...
All texts on this website by Petr Dorůžka are licensed under a Creative Commons License 
|
kblh webdesign