Nástup bossa novy před více než půl stoletím je logicky vnímán jako úspěšný export brazilské hudby do světa – ale prvním impulsem k tomuto průlomu byl naopak vývoz amerického jazzu do ciziny. Na jaře 1961 vyslala americká vláda kytaristu Charlie Byrda na turné do jižní Ameriky, americký jazz byl chápán jako politicky prospěšný nástroj. Po návratu pustil Byrd zbrusu nové nahrávky s tehdy ještě neznámou bossa novou saxofonistovi Stanu Getzovi.
18. 1. 2016 | číst vše...
Brazilské velkoměsto Sao Paulo je díky patnáctimilionové populaci unikátním tavícím kotlíkem. Zpěvák a rapper Criolo má image rebela z místních chudinských čtvrtí, ale jeho alba jsou přitom překvapivě sofistikovaná. Všemi milovaný veterán Caetano Veloso ho řadí k nejdůležitějším postavám na současné pop-scéně.
4. 1. 2016 | číst vše...
Ida Kelarová patří k hrstce vyvolených zpěvaček, které koncertují častěji v cizině než doma. Její aktivity jsou překvapivě široké – věnuje se též kulturní osvětě v romských komunitách, založila Mezinárodní školu pro lidský hlas i neziskovou organizaci pro rozvoj etnické tvorby Miret. Pokud popularita v cizině přesahuje ohlasy na domácí půdě, je dobrá vizitka pro umělce, ale špatné vysvědčení pro české publikum,
28. 12. 2015 | číst vše...
Současné hudební subkultury se často objevují v hledáčku antropologů a muzikologů, kteří vytvářejí poučná srovnání – třeba mezi šamanskými rituály a elektronickými tanečními festivaly. Laik by tipoval, že nejplodnějším terénem k takovým studiím budou chudinské čtvrti brazilských velkoměst nebo přistěhovalecké komunity New Yorku či Paříže. O to větším překvapením je kniha Pražské hudební světy desetičlenného autorského teamu pod vedením Zuzany Jurkové z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která přehledně mapuje zdejší scénu.
21. 12. 2015 | číst vše...
Houslistka Jitka Malczyk ovládá nástroje, o nichž mnozí ani neslyšeli – včetně lyry z ostrova Kréty či rafinovaných houslí z norského údolí Hardanger, které konstrukcí připomínají spíš indický sitar nežli evropské nástroje. Stejně pestré jsou i její projekty, Bretaní inspirované duo Delioů, alternativně-šansonová sestava Lakuna či na Irsko směrovaná spolupráce s kytaristou Vojtěchem Jindrou, jinak hlavní oporou skupiny Bran.
14. 12. 2015 | číst vše...
Zatímco 20. století bylo érou hudebních expedic s nahrávacími přístroji nejrůznější kvality, v jednadvacátém století se takto získané nahrávky šíří a digitalizují. Před několika lety byl na internetu zpřístupněn archiv amerického sběratele Alana Lomaxe, a letos se dostala na trh zvuková knihovna anglického etnomuzikologa Davida Fanshawa.
7. 12. 2015 | číst vše...
Klasické blues, unikátní styl americké hudební historie, by nevzniklo bez talentu několika generací černošských bluesmanů. Neméně důležitou roli ale sehrála i houževnatá práce hrstky bělošských znalců, producentů a muzikologů. Jednou z klíčových postav byl Sam Charters, jehož kniha a souběžně vydaná LP kompilace The Country Blues pomohla roku 1959 obnovit zájem o akustickou formu blues, která tehdy díky elektrickým kytarám upadla v zapomenutí.
3. 12. 2015 | číst vše...
I když termín world music má řadu nedokonalých definicí, základ tohoto fenoménu je jednoduchý: prezentace hudby vzdálených kultur západnímu publiku. Funguje to ale i naopak? Co když pustíte Wagnera Afričanovi z pralesa? Přesně to je tématem studie antropoložky Nathalie Fernando z Montrealské univerzity. Ta se vypravila do Konga za Pygmeji, nedotčenými civilizací. Neznají mobily či elektřinu, ale hudba jim znamenitě pomáhá při lovu i v každodenním životě.
30. 11. 2015 | číst vše...
Na rozdíl od drásavého zpěvu z Asie, který je přehledně zmapovanou a pro cizince přátelskou disciplínou, zůstává vokální umění kanadských Inuitů daleko za hranicemi chápaní, a to navzdory faktu, že pro oba styly se užívá označení hrdelní zpěv. Kanadská metoda i její největší osobnost, zpěvačka Tanya Tagaq, letošní držitelka prestižní ceny Polaris, působí jako neřízená střela, její zpěv je abstraktní zprávou, kterou lze vstřebat jen s nejvyšší dávkou fantazie.
2. 11. 2015 | číst vše...
Od smrti hudebního proroka Fela Kutiho uplynulo sice osmnáct let, ale jeho jméno se v hudebním tisku objevuje dodnes v souvislosti s revivalem stylu afrobeat, který pomáhal vytvořit. Fela byl i velmi houževnatý bojovník proti korupci vojenských diktatur, jichž se během jeho kariéry v Nigérii vystřídalo několik. A právě v této souvislosti proniklo jeho jméno do zpráv letos na jaře.
15. 10. 2015 | číst vše...
Rakousko nabízí nejlepší příležitost k setkání se styly Balkánu. Hudebníkům poskytuje lákavé podmínky a zároveň působí jako magický urychlovač mezinárodních fuzí. Potvrdil to i poslední ročník cen Austrian World Music Awards ve vídeňském klubu Porgy & Bess. Srbská violoncellistka Jelena Popržan pronikla do finále hned dvakrát..
5. 10. 2015 | číst vše...
Afrika je zaslíbeným kontinentem kytaristů. Všechny ty rozmanité styly, které místní hráči po řadu generací vybrnkávali na koru, ngoni a další loutny, nakonec našly cestu na hmatník kytary. Zvláště západní Afrika nabízí širokou paletu kytarových žánrů, od pouštního blues až po jemné, cyklické a vždy velmi poutavé struktury, v nichž vynikají hráči z Guineje.
1. 10. 2015 | číst vše...
Rudolstadt, pro české publikum nejdostupnější z world music festivalů světové třídy, oslavil letos pětadvacáté výročí. Rekordní byla i tropická vedra, která akci proměnila v hudební saunu. Ostré slunce způsobilo nečekané efekty: kapely denního programu vystupovaly svlečené do půl těla a louka pod pódiem přitom zela prázdnotou – což byl ale optický klam: diváci se skrývali pod stromy anebo se brodili v řece..
28. 9. 2015 | číst vše...
Jihofrancouzská metropole Marseille je městem kontrastů. Na trhu ve starém přístavu můžete objevovat ryby těch nejbizarnějších tvarů, zatímco bývalé doky na kraji města hostí koncerty všech známých i dosud neobjevených žánrů – od tajemných severských balad až po zběsilý rytmus maloya z ostrova Reunion. Třídenní festival a veletrh Babel Med se koná vždy koncem března. Volba termínu není náhodná…
24. 9. 2015 | číst vše...
Celkem dvanáctkrát proběhl na jižním okraji Sahary festival s francouzským názvem Festival au Désert. Unikátní akce představila světu Tinariwen a jiné skupiny “pouštního blues”. S místními hudebníky tu jamoval Robert Plant i další rockeři. Festival se konal vždy uprostřed ledna, kdy je ve dne ještě snesitelná teplota, ale v noci klesá teploměr blízko k nule. Vzhledem ke stupňujícím se hrozbám islámských teroristů musel ale festival několikrát změnit místo. Naposled se konal roku 2012 v městě Timbuktu, jehož se o tři měsíce později zmocnili extremisté.
21. 9. 2015 | číst vše...
All texts on this website by Petr Dorůžka are licensed under a Creative Commons License 
|
kblh webdesign