Průkopník nigerijského funkem a jazzem ovlivněného stylu afrobeat, disident a kontroverzní rebel Fela Kuti, který pojal za manželky všech 27 sboristek a tanečnic svého ansámblu, inspiruje posmrtně už řadu let novou generaci afrobeatových kapel.
1. 2. 2010 | číst vše...
Veletrh Womex, každoroční přehlídka nových objevů na poli world music, se letos ze Španělska přesunula do Kodaně, a byla zvláště dobrou příležitostí prozkoumat severskou hudební scénu. O impozantní zahájení se postaral The Great Nordic Band, all-star sestava s hodně širokým rozletem: vedle skandinávské elity ji tvořily zpěvačky z Islandu i Faerských ostrovů a navíc také host s Grónska.
24. 1. 2010 | číst vše...
Pražský festivalu portugalského jazyka Lusófona, který proběhl v prosinci, má i hudební sekci, jejíž ozdobou byla letos Amélia Muge z Lisabonu. Podobně jako dnes nejslavnější portugalská zpěvačka Mariza se narodila v Mozambiku, ale pro Portugalsko typické osudové písně fado, doména Marizy, jsou pro ni jen inspirací, nikoli závaznou normou. Ten, kdo si na webu našel že Amélia Muge je výsostná skladatelka a autorka scénických projektů, byl určitě překvapen její živelností a přirozeným darem získat si publikum.
18. 1. 2010 | číst vše...
Málokterá zpěvačka dokáže okouzlit hlasovými nuancemi a muzikantskou vynalézavosti, aniž by si přitom pomáhala řečí těla. Sophie Hunger ze Švýcarska tu sílu má. Získá si vás jen zpěvem, i kdyby přitom stála za betonovou zdí.
Své první album nahrála se skupinou Fisher, druhé byl do-it-yourself projekt, natočený sólově v obývacím pokoji. Zpěvačce pomohlo zviditelnit se: její krajané The Young Gods si ji vybrali jako předkapelu, stejně jako trumpetista Erik Truffaz, s nímž ještě jako zcela neznámá vystupovala v Praze a Brně. Truffazův basista Marcello Giuliani pak produkoval její studiové album Monday’s Ghost, které pochybující amatérku proměnilo v rychle stoupající hvězdu. Nynější popularita v Německu, Švýcarsku a Francii je ale podložena kritickými superlativy, a to i ze země tak hudebně nekompromisní, jako je Británie.
14. 12. 2009 | číst vše...
Speed Caravan byli jednou z nejčastěji vystupujících zahraničních kapel na našich letošních festivalech. Hráli v Praze v rámci přehlídky Respect Plus, na Sázavafestu a na Colours od Ostrava, kde vznikl tento rozhovor.
Kapelník Mehdi Haddab spolu s computerovou hráčkou Hermione Frank působili v u nás relativně známé skupině Ekova. Dalším a dodnes fungujícím Haddabovým projektem je DuOuD, spojení dvou arabských louten oud s elektronikou. Zatím jediné album Speed Caravan, Kalashnik Love, vyšlo v Anglii na značce Real World a u nás v distribuci Indies. Vedle originálů obsahuje i coververze skladeb “Galvanize” (Chemical Brothers) a “Killing an Arab” (Cure), v níž hostuje Rachid Taha. Haddabovým životním programem je elektrifikace arabské loutny a transformace tohoto bezpražcového klasického nástroje do rockového hudebního jazyka.
7. 12. 2009 | číst vše...
Obliba flamenca v českých zemích stoupá a flamenco navíc inspiruje mladé hudebníky z krajů zeměpisně mnohem vzdálenějších. Zcela mimořádným hráčem je původem iránský kytarista Shahab Tolouie, který žije v Praze a letos vydal své první album Tango Perso.
Shahab toho do svých 35 let stihl víc, než jiní dosáhnou během celého života. Studoval hudbu i nástroje své vlasti Iránu, objevil španělskou kytaru i flamenco. Za ne zcela jednoduchých podmínek odjel flamenco studovat do Sevilly, kde strávil dva roky, naučil se všechny ty jazyky, které ke svému životu v cizině potřeboval, a usadil se v zemi, která je kulturou i temperamentem jeho vlasti značně vzdálená.
19. 10. 2009 | číst vše...
pd_.jpg)
Doba, kdy jsme nejen za hudbou Afriky, ale i končin relativně blízkých, jako je třeba Skandinávie, museli jezdit do Rudolstadtu, Berlína či Würzburgu, naštěstí už patří minulosti. V pestrosti máme ale stále co dohánět.
Zvláště v “menšinových žánrech” jsou zahraniční festivaly finančně, a díky tomu i programově, bohatší než naše. O to cennější je, že několika tuzemským festivalům se podařilo tento handicap překonat: pražskému Respectu, Folkovým prázdninám v Náměšti nad Oslavou, či ostravským Colours.
5. 10. 2009 | číst vše...
I když tuzemská média Hypnotix zdaleka nedocenila, ve světě jsou už 20 let úspěšným exportním artiklům. Jako jedna z mála českých kapel účinkovali na festivalu v Roskilde, který patří k největším v Evropě, i v německém Rudolstadtu, který je kontinentální paralelou britského Womadu.
21. 9. 2009 | číst vše...
V New Yorku žijící česká zpěvačka Marta Töpferová vyjíždí několikrát za rok koncertovat do Česka. Letos na v červnu se u nás oproti předchozím turné zdržela několik dní navíc, naplánovala si totiž, že své nové album natočí ve studiu Sono. Loni v létě jste zpívala pro osm tisíc lidí v New Yorku jako předkapela skladatele Philipa Glasse. Změnila jste na velkém podiu nějak repertoár oproti klubovým koncertům? Doprovázel mě tam stejný kvartet, s jakým jsem přijela do Čech, a hrála jsem svůj obvyklý repertoár. Dodatečně jsem zaslechla, že si nás Philip Glass pochvaloval.
27. 7. 2009 | číst vše...
Před 40 lety bylo San Francisco zaslíbeným městem hippies. Jaká hudba se tam hraje teď? Skupinu Rupa and the April Fishes vede zpěvačka z Indie, v repertoáru písně ve čtyřech světových jazycích a 21. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. Rupa Marya se narodila indickým rodičům v Kalifornii, část mládí strávila v jižní Francii, část v Indii, a vedle hindštiny, angličtiny a francouzštiny do svých skladeb míchá i španělštinu. Obal debutového alba skupiny působí jako komiksová ilustrace Francouzské revoluce: Rupa odvážně třímá prapor, na němž nejsou žádné revoluční symboly, ale zeměkoule. Následující rozhovor vznikl v průběhu hudebního veletrhu Babel Med v Marseilli.
13. 7. 2009 | číst vše...
“Někteří kytaristé mají tendenci hrát jako rockeři, kopírovat velké osobnosti, třeba Jimi Hendrixe. To mě neláká. Nejsem ten typ co otočí knoflíkem doprava a chce aby bylo slyšet jen jeho,” říká Justin Adams, jehož si Robert Plant vybral před osmi lety do své skupiny Strange Sensation. K nám ale přijíždí Adams se svým paralelním projektem, nazvaným prostě Justin Adams & Juldeh Camara.
14. 6. 2009 | číst vše...
Přístavy jsou těmi nejvýkonnějšími tavícími kotlíky, 20. století přineslo několik zásadních důkazů: jazz vznikl v New Orleansu, tango v Buenos Aires a Beatles v Liverpoolu. To, co se hraje na březích Středozemního moře, mapuje každoročně veletrh Babel Med v jihofrancouzském přístavu Marseille.
Navzdory krizi zažil Babel Med letos zatím svůj nejsilnější ročník, a svým programem Středozemí daleko přesáhl. K největším hvězdám patřila indická zpěvačka Rupa a skupina April Fishes z Kalifornie (v červenci hrají na Folkových prázdninách) a Novalima, peruánská skupina, jejíž album právě proniklo na vrchol žebříčku WMCE. Její mix lokálních tradic s elektronickými beaty svádí ke srovnání s Tango Projectem či Bajofondem i svým latinskoamerickým původem, ale realita je o něco složitější.
27. 4. 2009 | číst vše...
Jistý hudební světoběžník prohlásil, že kytara je “překladatel světových kultur”. Hmatník kytary totiž dokáže vyjádřit hudební identitu daleko lépe než slova. V New Yorku žijící Rez Abbasi spojil své indo-pakistánské hudební kořeny s jazzovou kytarou a v dubnu k nám přijíždí na dva koncerty (čtvrtek 23. dubna Praha-Reduta a pondělí 27. dubna Brno-JazzFest).
20. 4. 2009 | číst vše...
“Sólisté se dostávají do stavu totální extáze. Hluboko ponořeni do zpěvu ignorují své okolí. Někdy dokonce ztratí schopnost dokončit melodickou linku…” popisuje setkání s albánskou polyfonií iniciátor turné, německý muzikolog Eckehard Pistrick. “Ale na rozdíl od šamanských zpěvů se nejedná o rituál. Ti lidé to dělají pro vlastní potěšení.” O svých albánských expedicích Pistrick píše v knize Versteckte Stimmen, Skryté hlasy: “Po serpentinách sjíždíme do údolí, v euforii vyvolané ohnivými tóny klarinetu, jehož melodie se kroutí jako had. Taxikář si přihne rakije a láhev odhodí pod přední sklo. Jsem v Kusturicově filmu? Všechno je ale skutečné.” O svých výletech do hor na albánsko-řeckém pomezí vypráví Pistrick v následujícím rozhovoru.
16. 3. 2009 | číst vše...
petrdoruzka4_.jpg "(c) Petr Doruzka")
Khöomei, syrový asijský hrdelní zpěv, je v regionech centrální Asie tradiční doménou mužů. Zpěvačka Sainkho Namtchylak toto historické tabu nejen porušila, ale původně etnickou disciplinu navíc posunula do experimentálního prostředí západoevropských jazzových klubů včetně Birdlandu ve Vídni. K jejím hudebním partnerům patřil francouzský experimentátor Hector Zazou, příležitostně vystupuje s rakouskými beatboxery Bauchlang. Na svém posledním albu, Mother-Earth! Father-Sky! se ale vrací ke kořenům. Natočila je společně s nejslavnější tuvinskou skupinou Huun-Huur-Tu a nedávno s ním pronikla do evropského žebříčku world music.
9. 3. 2009 | číst vše...
All texts on this website by Petr Dorůžka are licensed under a Creative Commons License 
|
kblh webdesign