Steve Tilston: Mezi londýnským undergroundem a Hollywoodem
ShayRowan_.jpg "(c)ShayRowan")
Když Tilston vydal před 50 lety své první album a poskytl rozhovor londýnskému undergroundovému časopisu Zig Zag, přečetl si jej John Lennon. Bylo to pár měsíců poté, co se Beatles rozpadli a Lennon chystal album Imagine. Ideály dvacetiletého Tilstona, tedy držet se vlastního gusta bez ohledu na komerční tlaky byly Lennonovi blízké a tak mu napsal dopis, který byl ovšem doručen až o 40 let později. Tilston v rozhovoru pro Zig Zag líčí své obavy.
7. 11. 2022 | číst vše...
I když mezi hudbou Tichomoří a Skandinávie není viditelné spojení, obojí se hluboce otisklo do životní cesty české muzikantky Barbory Šilhánové. Ta při své první studijní cestě na Taiwan přijala čínské příjmení Xu [přibližná výslovnosti “ši”], které od té doby používá jako umělecké jméno. Na debutovém albu Olin ennen Barbora čerpá z hudby i z poezie Finska, kde žije, a rovněž Taiwanu, kde studovala čínskou hudbu i kulturu původních obyvatel. Na albu zpívá a střídá citery z Finska i Číny.
Skandinávská hudba okouzlila řadu českých hráčů. K těm nejmladším patří flétnistka a skladatelka Žofie Kašparová. Ta měla navíc štěstí ve Švédsku hudbu studovat, a na vlastní kůži tak projít skandinávským hudebním školstvím, které se těší té nejlepší světové pověsti. Se švédskými spoluhráči působila ve skupině 13th Dimension, s níž vystoupila například v pražském Jazz Docku či na přehlídce Czech Music Crossroads v Ostravě.
Pro nezasvěceného zní korejská hudba jako rébus, jehož přitažlivost ještě násobí fascinující nástroje. Obrovité citery kayagum a geomungo jsou pověstné majestátními hlubokými tóny, jejichž výšku lze “ohýbat”, takže znějí podobně jako twangové kytary ve filmových westernech. Při hlubším ponoru objevíte další spřízněnosti: ozvěny preparovaného klavíru Johna Cage, časové prodlevy Mortona Feldmana. 
K aktivitám Boba Dylana, které dlouho zůstávaly širší veřejností skryté, patří série jeho rozhlasových pořadů Theme Time Radio Hour, vysílaná nejprve přes satelit, později na BBC a jiných stanicích, a dostupná na internetu.
Pokud jste Dylana sledovali uprostřed 60. let a zajímaly vás hlubší články či rozhovory, nenašli jste je v tehdejších hudebních časopisech jako byl britský Melody Maker či americký Billboard. Naopak, jeden z prvních fundovaných rozhovorů otiskl časopis Playboy, bez jakékoli pikantní motivace. 
Klíčová alba Boba Dylana z 60. let, tedy ta, která se nejhlouběji otiskla do historie, byla převratná nejen textově, ale i zvukové. To souviselo nejen s volbou nástrojů i hráčů, ale též s intuitivním procesem, jak proměnit píseň dosud uloženou ve fantazii autora do konkrétní zvukové podoby. Takhle například probíhala komunikace mezi Dylanem a Robbie Robertsonem, kytaristou skupiny The Band, která Dylana doprovázela v letech 1965-67…
Na mapě hudebních stylů tvoří řecký ostrov Kréta pomyslnou spojnici mezi Evropou a Orientem. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil Ross Daly, hudebník s irskými kořeny. Podobně jako celá generace Evropanů okouzlených v éře hippies indickou spiritualitou i hudbou, cestoval pravidelně do Indie. Dalyho trasa vedla přes Řecko a jako nástroj si zvolil sitar. Nakonec ho ale očarovala krétská lyra, navzdory jménu podobná víc houslím než evropské lyře. 
