Elektrická kytara porazila komunismus. A jak to celé začalo?

26. 12. 2011 | Rubriky: 2011,Články,Knihy - recenze,UNI

Svobodně! Rádio Svobodná Evropa 1951-2011, napsal Marek Junek a kol, vydavatelství Radioservis, 2011

Hudba Svobodné Evropy, Čajovna 14. května 2011, ČRo Vltava, hodinový pořad připravil Aleš Opekar, k poslechu zde:

Nápad mapovat kulturní odboj proti totalitě dvacet let po jejím svržení možná leckoho překvapí, ale má svoji logiku: střídání generací zvyšuje poptávku po věcných informacích z doby, kterou od současnosti odděluje jakési pokřivené zrcadlo, blokující přenos zkušenosti z jedné strany na druhou. A navíc, kniha Svobodně! vyšla k letošnímu jubileu rozhlasové sítě, k níž vedle Svobodné Evropy (RFE) patřilo i Radio Liberty, vysílající do tehdejšího Sovětského svazu. Ale zatímco historická role Svobodné Evropy skončila pádem Berlínské zdi, úloha Radio Liberty naopak získala na důležitosti, a jeho vysílání dnes vedle postsovětských republik směřuje i do Iráku, Iránu, Afganistánu a zčásti ex-Jugoslávie.

Do sborníku Svobodně! vedle Marka Junka přispěli jeho kolegové-historici Prokop Tomek, Vilém Prečan, divadelní teoretik Vladimír Just a Filip Pospíšil, antropolog zaměřený na totalitní subkulturu, úvod je od vicepresidenta RFE Johna O’Sullivana. Mezi otištěnými historickými dokumenty jsou rozhovory či dopisy Václava Havla, přiložené CD zachycuje hlasy těch nejvýznamnějších postav exilu i domácího odboje, včetně Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Egona Hostovského, Josefa Škvoreckého. Kniha je dobrým zdrojem historických faktů i odkazů k dalšímu studiu. Hudebnímu vysílání je věnována jedna kapitola, i když právě na tomto poli sehrála česká redakce Svobodné Evropy významnou roli, která troufám si říci ještě nebyla patřičně doceněna. Pokud chcete vědět proč, nasát dobovou atmosféru a alespoň ušima prostoupit oním pokřiveným zrcadlem, pak doporučuji pořad Aleše Opekara, který je k dispozici na webu Českého rozhlasu.

Podíl elektrické kytary na pádu komunismu je obecně znám, ale jakými cestami zvuky elektrických kytar do totalitních režimů pronikaly, je téma plné překvapivých objevů. Samozřejmě, byly to vinylové desky, kazety, burzy nosičů, ale především rozhlasové vlny. Vysílání Svobodné Evropy sehrálo v 60. letech skutečně interaktivní roli a ovlivnilo programovou strukturu tehdejšího Československého rozhlasu více, než si kdokoli z loajalních příznivců režimu uvědomoval. Zásadní zlom nastal v únoru 1965, kdy stanice začala vysílat tříhodinový pořad na přání, s hudbou Beatles, Animals, Boba Dylana i všech dalších kdo tehdejší rebelantský vkus rockového publika spoluvytvářeli. V československé, hermeticky uzavřené kulturní pustině to byl průlom svobody, orientované nejen politicky, ale i generačně. Trojice moderátorů uváděla hudbu naživo, otevřeně a přirozeně, přičemž náplň byla stylově mnohem pestřejší než třeba nabídka v médiích tak často zmiňovaného Radia Luxembourg. Na počátku každého hodinového bloku byly pětiminutové zprávy. Pokud jste bydleli v Praze, rušičky z Petřína je spolehlivě překryly, což jako projev brutálního násilí teenagerovské a politicky nevyhraněné posluchače zformovalo možná ještě silněji, nežli kdyby zprávám rozuměli. Se znělkou hudebního bloku ale energeticky a finančně nákladné rušičky ztichly, a pokud jste vyjeli třeba do Krkonoš, rušení při zprávách se ozývalo už jen jako slabá kulisa v pozadí. Masová obliba vysílání u mladé generace přinutila totalitní moc k protitahu, k němuž by se dobrovolně nikdy neodhodlala, a tím byl vznik “mládežnického” programu Mikrofórum. Ten se překrýval se Svobodnou Evropou v prvních 2 hodinách, ale hudebním obsahem byl daleko pod jejím standartem. Ostatně, česká redakce vysílající tehdy z Mnichova byla konkurenceschopná i na domácí půdě. Pořad Aleše Opekara dokumentuje historku Roziny Jadrné, která spěchala do studia, překročila povolenou rychlost a hrozila jí pokuta. Policista ji podle křestního jména v řidičáku identifikoval jako moderátorku svého oblíbeného pořadu, a když mu Rozina slíbila zahrát píseň na přání, pokutu jí odpustil.

Psáno pro UNI, 2011/10


Rubriky

Poslední články