Hudební předpověď na letní festivaly
26. 1. 2009 | Rubriky: 2009,Články,Rock & Pop
K nejpřínosnějším projevům dvojsečného fenoménu zvaného globalizace patří podzimní veletrh Womex, “world music expo”, hudební přehlídka globálních rozměrů, a to jak nabídkou, tak složením návštěvníků.
V neklidných vodách hudebního průmyslu je Womex výjimečně prosperujícím podnikem, a protože každým rokem expanduje, musí hledat stále větší sály. Během své patnáctileté nomádské existence prošel tak různorodými lokalitami, jako zrekonstruovaný pivovar ve Stockholmu, doky na předměstí Marseille či hutní areál v Essenu. Přechodným útočištěm pro tři z posledních ročníků se stala Sevilla, jihošpanělská metropole u ústí řeky Guadalquivir.
Přístavní čtvrt Triana, z níž vyplouvaly koráby španělských conquistadorů, je dnes jedním z epicenter andaluského flamenca, či přesněji řečeno jeho autentické podoby, nedotčené povrchním zájmem turistů. Syrové cante jondo bylo tedy logickou náplní úvodního koncertu v majestátním prostředí sevillského Teatro Lope de Vega. Pětařicetiletý Miguel Poveda disponuje nejen jemností a vybroušeným stylem, ale také sebejistotou a razancí, jakou bychom čekali spíš od nějakého mistra veteránské generace. Když před závěrem odložil mikrofon a zazpíval acapella, jakoby tím chtěl říct: to nejlepší flamenco přichází z míst, kam ještě nezavedli elektřinu.
Náplní zbývajících tří dní byly showcases – tedy nabídkové koncerty zhruba padesáti skupin, které z několika stovek uchazečů vybírá nezávislá porota sedmi samurajů. Umělci vystupují bez honoráře a hradí si cestovní náklady, a zato mají možnost se prezentovat před téměř třemi tisíci hudebních profesionálů, z nichž plnou třetinu tvoří koncertní agenti a promotéři. Tím nejniternějším pólem zeměpisně i stylově bezbřehé škály byla A Filleta z Korsiky, ostrova známého polyfonním zpěvem, který tento mužský sbor posunul až k hranicím sakrální a ranné hudby. V sevillském teatru navodil natolik intenzivní atmosféru, že bez hnutí poslouchali i zarytí příznivci afrických rytmů. Dalším silným zážitkem byla poněkud nezvyklá, ale naprosto přirozená fůze spojující Apalačské hory se Skandinávií. Mike Marshall (mandolina) a Darol Anger (housle) patří ke světovým veličinám hnutí na pomezí bluegrassu a folku, známého jako nová akustická hudba, zatímco doménou švédské skupiny Väsen je kuriozní nástroj nyckelharpa: hraje se na ni smyčcem, struny se ale přelaďují klávesami. Archaické nástroje se zvukem který by zahanbil metalové kytaristy jsou v kursu: finský Jouhiorkesteri je vybaven hned několika exempláři houslí jouhikko, které vypadají jako ilustrace z Lovců mamutů. Jeho tlusté žíněné struny vydávají vibrace, při nichž pukají ledovce. K vyhubení těchto “ďáblových nástrojů”, které dnes prožívají revival, přispěli protestantští extremisté. Hromadně je pálili protože dobře věděli, že jejich smyslný zvuk promění pobožné vesničany v hordu nedisciplinovaných požitkářů.
Vedle výsostně poslechových lahůdek nabízel Womex i souběžné open-air koncerty ve stanech v nedalekých zahradách. I když v podzimní Andalusii jsou časté silné lijáky, posluchače i účinkující daleko víc zužoval pro sevillské Womexy typický katastrofální zvuk. K nejpostiženějším kapelám patřily Les Amazones de Guinée, ansámbl historického významu, který vznikl v téže době jako Rolling Stones, a tvoří jej příslušnice guinejských ozbrojených sil. Dodnes vystupují v maskáčích, loni vydali skvělé comebackové album, ale naživo zklamaly chaotickou intonací, která odradila i ty nejotrlejší posluchače odchované ledabylým laděním afrických dechových sekcí. Překvapením byli naopak Speed Caravan, francouzsko-arabská sestava, kterou vede hráč na elektrifikovanou loutnu oud Mehdi Haddab, známý z Ekova a DuOud.
Program Womexu můžeme brát i jako důvěryhodnou předpověď letní festivalové sezóny. Programové tipy sem pravidelně jezdí lovit nejen delegáti z tak exotických akcí jako je Rainforest Festival v Malajsii, ale i organizátoři Folkových Prázdnin, budapešťského Szigetu, ostravských Colours, trenčínské Pohody či pražského Respectu. V duchu své nomádské povahy se příští ročník veletrhu přesouvá z jižního konce Evropy na Sever do Kodaně. Womex se spojil s festivalem Roskilde, který přislíbil produkci showcasů – a poněkud chladnější klima bude doufejme vyváženo dobrým zvukem.
Výňatek z článku v Rock & Pop, 2009/1
