Idan Raichel Project : Izraelsko-etiopská fuze na ostravských Colours

9. 7. 2007 | Rubriky: 2007,Články,Rock & Pop

Izrael je země přistěhovalců, což prospívá hudební pestrosti. K největším hitmakerům posledních let patří Idan Raichel Project. Jeho debutové album se stalo třikrát platinové, nahrávání se účastnilo 70 hostí, k těm nejvíce exotickým patřili vokalisté z Etiopie. V polovině července přijíždí Idan Raichel Project na festival Colours of Ostrava.

Vy máte podobně jako mnozí vašich krajanů kořeny v Evropě. Kde konkrétně?

Já se narodil v Izraeli, ale moji prarodiče jsou z Ruska, Polska a Německa.

S jakou hudbou jste vyrůstal?

Nejsem zrovna z hudební rodiny, ale jako dítě jsem hrál na akordeon. To je docela mezinárodní nástroj, dá se na něj hrát cikánská hudba, tango, francouzské valčíky i izraelský folk. Akordeon mě naučil mít uši otevřené všem stylům. Na gymnasiu jsem hrál jazz, později jsem prostřednictvím svých etiopských přátel objevil hudbu z jejich země: Aster Aweke, Gigi i Mahmouda Ahmeda.

Vaše první album bylo v Izraeli třikrát platinové. V Evropě a USA je vyloučené, aby se něco takového podařilo neznámému umělci který nehraje mainstream, rádia by takovou hudbu nehrála. Je v Izraeli situace odlišná?

Pro cizince jsme sice world music, ale doma v Izraeli nás považují za mainstream, i když tou vazbou na odlišné kultury se od rutinního mainstreamu lišíme. A je pravda, že izraelská rádia nejsou tolik svázána formátem. Ale úspěch někdy přijde i bez marketingové kampaně, podívejte se třeba na Buena Vista Social Club.

V osmičlenné skupině, s níž přijedete do Ostravy, je zpěvák a zpěvačka z Etiopie – a etiopská hudba má tak výraznou příchuť že ji ihned rozeznáte. Čím to je?

Jako první vás chytnou za uši etiopské tónové řady, a hned potom 6/8 rytmus a používání polyrytmů. Etiopská hudba zní jakoby přicházela z jiného světa. Zpěváci z Afriky v sobě navíc mají spiritualitu i emoce, a právě to mě silně přitahuje. Jejich hudba má feeling a pochází od srdce, podobně jako ranné blues. Takže, i když etiopská hudba je velmi exotická, zároveň v ní je něco důvěrně známého.

K exotickým kulturám patří masky, kostýmy, gesta, tanec. Objeví se něco z toho na vaší podiové show?

Snažíme se o co nejsilnější účinek. Na podiu sedíme v půlkruhu, moje místo je na kraji, ostatním přenechávám aby zazářili. Tím chci také zdůraznit, že můj projekt je plodem spolupráce nás všech. Koncertujeme po světě už několik let. Naše hudba se pohybuje od jemných melodických písní až po intenzivní rychlé skladby, Je jasné, že na turné nemohu vzít všech 70 hudebníků kteří se podíleli na nahrávce, ale muzikanti a zpěváci, s nimiž jezdím, jsou velmi všestranní. Všichni jsou z Izraele, ale každý z nich má jiné zázemí. Základním kamenem našeho programu je změna, třeba v tom, jak se střídají hlasy z různých kultur.

Měl jste příležitost s vaší skupinou hrát v Etiopii, odkud čerpáte největší inspiraci?

Poprvé k tomu došlo v lednu 2006 v rámci našeho světového turné, které začalo v Singapuru, pokračovalo v Evropě a skončilo v Addis Abebě. Bylo emocionálně velmi silné setkání, protože řada zpěváků našeho projektu se do Israele přistěhovala z Etiopie. Naše zpěvačka Cabra se narodila v uprchlickém táboře v Sudánu když se její rodiče emigrovali do Izraele, a poprvé tehdy navštívila zemi svých předků. Jednalo se asi o vůbec první případ, kdy v této zemi vystupovala skupina z Izraele, a pro nás bylo milým překvapením, že tam máme spoustu fanoušků a že se tam naše hudba hraje v radiu. Náš pobyt zachytil dokumentární film, který zkoumá identitu etiopských přistěhovalců v Izraeli, jmenuje se Zpátky domů a kupředu.

Představa černošských Židů z Etiopie je pro nás Evropany plná tajemství. Oni mluví etiopským jazykem, tedy amharštinou, anebo také používají hebrejštinu?

Etiopšté Židé si po tisíciletí udržují své tradice i obřady, které se ale dost liší od zbytku židovského světa. Při bohoslužbách používají vlastní liturgický jazyk, který se jmenuje Gez, můžete ho slyšet třeba z naší nahrávky “Blessing for the New Year.” Veřejný život tam řídí náboženští vůdci, nikoli politikové, na rozdíl od Izraele tam tedy není rozluka státu s církví.

Na obalu a v bookletu vašeho alba je spousta záběrů krajin, které působí spíš jako Afrika než jako Střední východ. Jsou ty obrázky z Etiopie?

Jsou to obrázky z Izraele i Etiopie. Je až překvapující, že ty krajiny vypadají docela podobně.

Z článku v Rock & Pop, 2007/7