Atlantic Music Expo, Kapverdy

29. 7. 2013 | Rubriky: 2013,Články,Rock & Pop

Zvláště pozoruhodná hudba vzniká na ostrovech. Vedle Jamajky, Korsiky či Kuby patří k ostrovním velmocem Kapverdy, které letos poprvé hostily veletrh Atlantic Music Expo.

Zatímco populace desíti vulkanických ostrovů ztracených uprostřed Atlantiku odpovídá menšímu velkoměstu, mnohem větší počet Kapverďanů žije v exilových komunitách, především v Bostonu, Lisabonu a Paříži. Prvním světově známým kapverdským hudebníkem se stal pětaosmdesátiletý jazzový pianista Horace Silver, vlastním jménem Horace Ward Martin Tavares Silva, který vydal před 50 lety úspěšné album Cape Verdean Blues. Jeho otec přicestoval do Spojených států jako námořník, což byla u kapverdských přistěhovalců ta nejvíce ceněná profese. To se změnilo roku 1987, kdy se významným kapverdským exportem stává hudba. Producent Jose da Silva tehdy objevil v lisabonském klubu zpěvačku Cesarii Evoru. V následujících letech se da Silva stal hlavním architektem světového úspěchu kapverdské hudby: dnes je ředitelem Altantic Music Expa i navazujícího Kriol Jazz Festivalu. V pauze mezi koncerty jsem se ho zeptal, jak to celé začalo. “Úplně jsem se z jejího hlasu zbláznil, navrhl jsem, že jí vydám album, později jsem začal pracovat s dalšími umělci z Kapverd. Já se tam narodil, ale studoval jsem v Senegalu a žil jsem v Paříži. Když jsem slyšel Cesarii zpívat, Kapverdy jsem znovuobjevil. Bylo to v klubu Monte Cara, pojmenovaným podle majestátní hory nad Mindelem, jejím rodným přístavem.”

Obyvatelé Kapverd, které byly až do 15 století neobydlené, jsou smíšeného původu. Matky jejich předků byly Afričanky, otcové portugalští námořníci. V hlavním městě, přístavu Praia, se tyčí socha mořeplavce, který Kapverdy objevil roku 1462, tedy o třicet let dříve, než Kolumbus doplul do Ameriky. Jmenoval se Diogo Gomes, a právě jeho považují Kapverďané za praotce národa.

Držitel Grammy ministrem kultury

První ročník veletrhu Atlantic Music Expo představil vedle kapverdských umělců i hudebníky z Afriky či z Brazílie. Jedné z konferencí se účastnil i Youssou N’Dour, který tentokrát nepřijel jako zpěvák, ale jako loni jmenovaný ministr kultury Senegalu. Většina akcí proběhla v centru hlavního města, které se rozkládá na náhorní plošině, známé jako Plató. Veletržní stánky byly v parku pod otevřeným nebem, s výjimkou podzimního období dešťů tu nikdy neprší. Závěrečný koncert Expa a zahájení Kriol Jazz festivaly proběhly ve stejný den v koncertní hale Auditorio Nacional. Cesta z Plató vede strmými temnými uličkami, místní silně nedoporučují cizincům tu chodit o samotě. Zatímco jiná města Kapverd jsou překvapivě bezpečná, Praia je výjimkou, leží totiž na trase, po které se z jižní Ameriky pašuje do Evropy kokain.

K vrcholným překvapením obou akcí patřil Jupiter & Okwess International, hvězda dnes už legendárního filmu Jupiters Dance. Na elektrických kytarách postavená kombinace stylů národnostně velmi pestrého Konga vypovídala spíše o harmonii a než o mezietnických válečných konfliktech. Až dodatečně jsem zjistil, že unplugged video na YouTube, které kapverdský výlet skupiny dokumentuje, vzniklo v sousedním pokoji hotelu, který jsme společně s pražským rozhlasovým kolegou obývali.

Tradiční kapverdské styly zpopularizované Cesarií Evorou, melancholické balady morna i chytlavé taneční písně coladeira na programu reprezentoval Ze Louis, který se už léta těší oblibě u místního publika, povoláním je tesař a první album natočil až téměř v šedesáti letech. Největší mezinárodní hvězdou programu byl trumpetista a hráč na latinské perkuse Jerry Gonzales. Ten získal řadu nominací na Grammy a hrál snad s každou z výraznějších jazzových osobností, včetně Dizzy Gillespieho, který patřil před šedesáti lety k prvním, kdo propojil jazz s kubánskými rytmy. Fůzi inicioval kubánský bubeník Chano Pozo, který brzy poté záhadně zahynul, pravděpodobně v mafiánské přestřelce. “Já se tehdy zrovna narodil, ale vím, že Chano změnil hudební dějiny, naučil Gillespieho vše o kubánských rytmech které mají několik vrstev, a otevřel dveře do světa hráčům na latinské perkuse,” vyprávěl Gonzales po koncertě.

Perkuse z kusu postele

Festival navštívil i kapverdský prezident, a jelikož soustředěně sledoval celkem 3 koncerty, nejednalo se o zdvořilostní gesto. Profesí je právník a univerzitní profesor, jeho už nežijící bratr patřil k nejlepším kapverdským básníkům. Sledovat, jak se na půlmilionových Kapverdech prolíná politika s uměním, je zvláště pro Čecha inspirující. Pod podiem jsme se často setkávali s reportérem kapverdské televize. V jedné chvíli se z davu vynoří starší muž a televizní kolega nás představuje: “Jeden z nejslavnějších kapverdských kytaristů, Humbertona, který jako první natočil slavný hit Sodade. Sehrál také velkou v politice, jako velvyslanec sloužil v Evropě.” – A Humbertona se pak rozhovořil o kapverdských rytmech: ten nejslavnější se jmenuje funana a původně se hrál jen na dva nástroje, na akordeon gaita, rytmický doprovod vytvářela tyč z železné postele, ferro na cama.

S dramatickou historií Kapverd je propojena i zpěvačka, která se stala hvězdou závěrečného koncertu, Nancy Vieira. Její otec se jako kapitán oceánské lodi účastnil odboje za kapverdskou nezávislost a nakonec se stal velvyslancem v Portugalsku: “Já se narodila v Lisabonu, ale od dětství jsem cítila silné pouto k Kapverdám.” V jejím repertoáru převažují skladby talentovaného písničkáře Mario Lucio, který se mezitím stal kapverdským ministrem kultury. Jako host s ní vystoupila portugalská zpěvačka Joana Amendoeira – a společný koncert se tak stal dalším příspěvkem do debaty, co mají společného kapverdské styly s portugalskými baladami fado.

Psáno pro Rock & Pop, 2013/6