Chavela Vargas 1919 – 2012
1. 1. 2013 | Rubriky: 2012,Články,Rock & Pop
U nás je Chavela Vargas známá hrstce zasvěcenců, kteří ji viděli ve filmu Frida. Zpěvačku by dobře charakterizoval termín diva terrible, ve svém žánru je to skutečná diva, která si ale nebere servítky a média ji označují za enfant terrible. O dvě generaci mladší Lila Downs o ní v interview pro Rock & Pop řekla: “Má unikátní dar, když zpívá, věříte jí každé slovo. Tvrdá ženská, která po celý svůj život překračovala pravidla, hlásila se k homosexualitě dávno předtím, než to společnost začala tolerovat. V mnohém byla podobná hrdince filmu, malířce Fridě.” Ve své autobiografii Chavela Vargas vzpomíná, že poprvé se s Fridou Kahlo i jejím manželem, výtvarníkem Diego Riverou setkala na party v jejich domě, což nakonec skončilo tím, že se k nim na několik let nastěhovala.
Narodila v Porto Ricu, kde prožila dětství plné útrap: “Nikdy jsem neznala své prarodiče, a rodiče jsem poznala víc, než mi bylo příjemné. Nikdy mě nemilovali, a když se rozvedli, vychovávali mě strýcové – doufám že shoří v pekle.”
Po odchodu do Mexika zpívala srdceryvné balady známé jako rancheras, v té době vyhrazené jen mužům, na podiu kouřila doutníky a pila tequilu. Když v 50. letech vystupovala v mexické televizi, kamera ji zabírala jen od pasu nahoru, aby nebylo vidět že na sobě má kalhoty.
K uměleckému comebacku jí pomohl její velký fanoušek, španělský režisér Pedro Almodóvar, který ji v jejích 83 letech poprvé uvedl do newyorské Carnegie Hall. Koncertovala až do roku 2011, kdy ve svých 92 letech vydala album zhudebněné poezie Federica Garcii Lorcy. Na podium přijela v invalidním vozíčku a obecenstvo ji odměnilo potleskem ve stoje.
Psáno pro Rock & Pop, 2012/10
