Karneval v Mindelu

30. 6. 2014 | Rubriky: 2014,Články,Rock & Pop

Z Kapverd je to blíž do Brazílie než do Evropy. Není tedy divu, že znalci staví karnevaly v Rio de Janeiru a na Kapverdách do stejné třídy.

Na mapách najdete Kapverdy západně od Senegalu, ale skutečnou tvář souostroví by nejpřesněji vystihla mapa hudební. Ta zachycuje všechna ta místa štědrá na hudební styly i talenty: New Orleans, kde se zrodil jazz, či Liverpool, odkud pocházejí Beatles. Pozoruhodná hudba vzniká evidentně v přístavech – a též na ostrovech. Vedle Jamajky, Korsiky či Kuby patří k hudebním velmocem Kapverdy. S populací pouhého půl milionu obyvatel vyprodukovaly větší množství umělců i nahrávek, než leckterá lidnatější země. Vděčí za to strategické poloze na křižovatce námořních cest mezi Evropou, Brazílií a Afrikou.

Andy Janeta přijel na ostrov Sal z Česka a pracuje tu pro cestovní kancelář Barracuda Tours. Podle něj má být letošní karneval zvláště vydařený: “Získal štědrou podporu z veřejných peněz, mládež ve školách se připravuje už od začátku roku.” Oslavy probíhají na většině z celkem deseti obydlených ostrovů, který si tedy vybrat? “Nejlepší karneval je v Mindelu, to je kulturní centrum Kapverd, Angličané tam pro své loďstvo čerpali uhlí i vodu a zřídili tam první kapverdskou univerzitu.” Mindelo leží na malebním ostrově Sao Vicente a do hudebních encyklopedií vstoupilo jako rodiště zpěvačky Cesarie Evory, která jedno ze svých vrcholných alb, Carnaval De Sao Vicente, dokonce místnímu karnevalu přímo věnovala. V očích cizinců je ale karneval ďáblovým spiknutím proti dobrým mravům má pikantní příchuť něčeho napůl zakázaného. “Statisticky je potvrzeno, že devět měsíců po karnevalu se rodí nejvíce dětí, vysvětluje Andy.”

Karnevalové vize Hieronyma Bosche

V době karnevalu jsou chodníky neprostupně odděleny od ulice lanem napjatým tak, jak to dovede jen ruka lodníka – v době velrybářských výprav patřili Kapverďané k vyhledávaným námořníkům. Hudební stránka oslav sleduje spíše monotóní kolovrátkové slogany, alegorické vozy se pohybují pomalým tempem srovnatelným s proudem lávy. Mnophem větším náporem na smysly je vizuální stránka, která působí ve dvou protichůdných a efektně doplňujících se rovinách. Alegorické vozy připomínají obrovité, poněkud neohrabané dětské hračky, zkonstruované s fantazií Hieronyma Bosche. Každá z karnevalových skupin používá maximum prostředků aby světu sdělila své obavy či varování. Vedle maket těch nejnovějších technologií vidíte zářící Titanic, těsně před potopením. Plody civilizace působí v karnevalovém panoptiku jako osudová smlouva s ďáblem. Druhou rovinou tvoří tanečnice a tanečníci v pitoreskních kostýmech. Vidíte je všude – na ulici i na těch nejvyšších patrech vozů. Vedle pekelných a dětinsky popisných maket působí živí účinkující karnevalu jako neřízený živel. Abstraktní poselství tance kontrastuje s robotickým pohybem vozů, který u člověka vyvolá děs a smích, zatímco tanec je výzvou k lidskému kontaktu. Vše co jste o karnevalu slyšeli, je pravda: jedná se o pouliční show nejvyššího kalibru, která a má i další, skrytou rovinu. Všichni nás varují před zlodějíčky a kapsáři, mezi tanečníky vidíme v pravidelných ingtervalech policejní komanda.

Vrcholem je poslední karnevalový den, jemuž Angličané říkají francouzským termínem Mardi Gras. Podle legendy nesmíte tancovat po půlnoci, jinak si vás odnese čert. Karneval tedy končí spořádaným fade-outem, z ulic zmizí bariéry, VIP tribuny se otevřou náhodným turistům, v noční tmě můžete proniknout mezi tančící hloučky a sledovat jak polonahé tanečnice kmitají v davu jak černé bludičky. Ještě následující weekend stojí v ulicích vraky alegorických vozů: nastává další fáze oslav, které se říká Pohřeb karnevalu.

Všichni tu hrají hudbu

Kapverdy mají spoustu dalších lákadel, například ostrov Fogo, známý kuželovitou, vulkanicky zlověstnou siluetou. I když celé kapverdské souostroví je sopečného původu, Fogo je jediným aktivním vulkánem, který se probouzí k životu poměrně často, naposled to bylo roku 1995. Plošina uvnitř sopečného kráteru je ve výšce necelé dva tisíce metrů, vrchol kužele je o další tisícovku metrů výše. Před několika lety se sem vydal team rozhlasové společnosti BBC – a přímo v kráteru pořídil následující nahrávku se zpěvákem Michelem Montrondem, který je dnes hudební ikonou ostrova. Patří k mnoha potomkům francouzského hraběte Armanda Montronda, musel před stopadesáti lety uprchnout z Paříže, protože zabil soka v souboji. Nasedl na loď do Brazílie, ale vystoupil na Fogu, se čtyřmi manželkami měl prý padesát dětí, vysadil tu vinnou révu, a víno z kráteru je dodnes oblíbeným exportem. .

I když se jedná o místo odtržené od civilizace, se zajímavými lidmi se setkáváte na každém kroku. Majitelem pensionu je alpinista Mustafa Eren, původem z Kavkazu, který se na Fogu usadil před 6 lety: “Nemáme tu ani kino, ale o to víc je pro nás důležitější hudba. Dokonce i já mám kapelu, všichni místní na něco hrají.” Na kraji vesničky stojí osamělý bar, který by si v hudebním atlasu Kapverd zasloužil samostatnou kapitolu, jmenuje se Casa Ramiro podle slavného houslisty. Mezi účinkujícími i mezi publikem převažují další příslušníci rodiny Montrondů. Napětí v sále vzrůstá, když do popředí pronikne čiperný mladík s kytarou, jehož tvář v šeru člověk sotva rozezná, ale o to průraznější jsou jeho skladby. Nakonec se ukáže, že to je umělec světového renomé – zpěvák Tcheka, který vystuoupil před osmi lety na veletrhu Womex a o rok později v pražské Akropoli. Bylo to inspirativní setkání, koncert v domovském prostředí potvrdil, že Tcheka dokáže okouzlit publikum jen se svojí kytarou bez kapely. Po sedmileté pauze se do Prahy vrací, uvidíte ho v červnu na festivalu Respect.

Poděkování

vstřícným a pohotovým cestovním kancelářím, které dokázaly splnit často komplikovaná přání za dobré ceny: Exim Tours v Praze za přímé letecké spojení a Barracuda Tours na Kapverdách za veškerou asistenci během pobytu.

www.eximtours.cz
barracudatours.net

Psáno pro Rock & Pop, 2014/6