Rabínova dcera alžírskou hvězdou
15. 1. 2008 | Rubriky: 1996 -2003,Články
Reinette l’Oranaise, “královnička z Oranu”, byla o 8 let starší vrstevnicí u nás mnohem známější Cheiky Rimitti. I když obě zpěvačky sdílely nelehký osud žen-muzikantek uprostřed dominantního světa mužů, jejich osudy i hudba se podstatně lišily.
Reinette, vlastním jménem Sultana Daoud, se narodila v Tiaretu, městě v alžírském vnitrozemí východně od Oranu. Její otec byl židovský rabín původem z Maroka. Ve dvou letech prodělala neštovice a oslepla. Ve městě Alžír navštěvovala školu pro slepce a naučila se Brailleovo písmo. Matka, která se obávala o její budoucnost, ji poslala do učení k významnému židovskému hudebnímu mistrovi Saoudu Médionimu, který byl mimochodem strýcem světoznámého pianisty Maurice el Médioniho. Sultana se naučila stovky melodií zpaměti, zpočátku hrála na bubínek darbouku, později na mandolínu, ale jejím hlavním nástrojem se stala loutna oud. Velkou část repertoáru Médioniho orchestru tvořila andaluská hudba – tedy koncertní skladby z éry maurského Španělska, které po odsunu Muslimů i Židů v roce 1492 zdomácněly v severní Africe. Ve srovnání s Cheikhou Rimitti, která zpívala drsné až obscénní písně oranských nočních klubů, to byla tedy hudba decentní a respektovaná. Reinette také nebyla Muslimka ale sefardská Židovka – takže se jí tolerovalo, když veřejně vystupovala s doprovodem mužských spoluhráčů. V šestnácti letech se její domovskou scénou stala kavárna Saouda Médioniho v oranské židovské čtvrti, což bylo oblíbené místo alžírských umělců i celebrit. Roku 1939 chtěl Médioni otevřít podobnou hudební kavárnu v Paříži, a jeho 24letá žačka vyrazila za ním. Médioni tehdy zpěvačce zachránil život. Obratem ji poslal zpět do Afriky, zatímco jeho nacisté brzy poté jakožto Žida odvezli do koncentráku.
O dva roky později se Reinette přestěhovala do města Alžír. Rozhlas tehdy prožíval konjunkturu a stal se nenasytným odbytištěm živé hudby i nahrávek. Reinette dvakrát týdně účinkovala ve vlastním pořadu, její kariéra akcelerovala. Obzvláště velké cti se jí dostalo, když na loutnu doprovázela jednoho z největších zpěváků alžírského popu chaâbi, Hadj M’Hamed El-Anku. Alžírská válka a vznik nezávislého Alžírska ale posílily nacionalistické vášně i nesnášenlivost vůči Židům, a v šedesátých letech emigrovala Reinette L’Oranaise do Francie. Její publikum se najednou smrsklo na komunity židovských přistěhovalců ze severní Afriky. Ke zlomu došlo v roce 1984, když ji francouzská stanice Radio Beur uvedla v programu o arabských a židovských ženách. Na sklonku svého života zpěvačka vystoupila v londýnské Albert Hall i v pařížské Olympii. I přes komplikované vztahy mezi Araby a Židy se odmítala vyjadřovat k politice, ráda hrála s muslimskými muzikanty a pokud respektovali její hudbu, brala to jako kompliment. Podobně jako Cheikha Rimitti udivovala mladší spoluhráče i posluchače svojí vitalitou a výdrží. Zemřela v listopadu 1998 v Paříži ve věku 83 let.
Z článku v UNI, 2006/12
