Salif Keita na křižovatce
25. 5. 2015 | Rubriky: 2015,Články,Rock & Pop
Na nedostatek zájmu si Salif Keita stěžovat nemůže. Jako zpěvák začal v dnes legendárních sestavách Rail Band a Les Ambassadeurs, jejichž nahrávky patří k zlatému fondu africké hudby a dodnes vycházejí v reedicích. Loni se dokonce původní členové vrátili zpět na koncertní podia: reformovaná sestava Les Ambassadeurs vystoupila na festivalech Womad, Roskilde a dalších, souběžně vyšlo archivní dvojalbum.
K nejsilnějším momentům Keitovy dráhy ale patří jeho sólová tvorba – například album Moffou s hostující zpěvačkou Cesarií Evorou či Amen s Carlosem Santanou a producentem Joe Zawinulem. Před několika týdny vystoupil Keita v New Yorku s relativně komorní sestavou. “Hráli v sedě, jako dvorní hudebníci v královském paláci,” napsal server Afropop.org, který s Keitou uveřejnil obsáhlý rozhovor. Zpěvák v něm líčí tvrdou realitu dnešního Mali, kdy sever země ovládají teroristé, což tvrdě postihlo donedávna vitální scénu v hlavním městě Bamaku. Keita na situaci reaguje překavpicým rozhodnutím, které je doufejme jen provokací a nadsázkou: “Je mi 65 let a už nemám chuť koncertovat, nechci umřít na podiu. Mám v Mali půdu, vrátím se k farmářskému povolání.” Mezi hudebníky v Mali to není ojedinělý případ, podobné rozhodnutí udělal před léty Ali Farka Toure, který své koncertní výjezdy do světa drasticky omezil a veškerý čas věnoval své farmě na okraji Sahary zavlažované vodou z řeky Niger.
Psáno pro Rock & Pop, 2015/2
