Tango na trase Berlín-Bukurešť: Oana Catalina Chitu
24. 5. 2010 | Rubriky: Články,MaPA Akropolis
Bukurešť byla kdysi Paříží východní Evropy, v luxusních kabaretech se zpívalo tango, foxtroty i romské písně, posunuté do melancholické, hořko-sladké a zcela jedinečné polohy. Tento zaniklý hudební svět oživila rumunská zpěvačka Oana Catalina Chitu, nejprve na divadelním podiu v Berlíně, později na CD Bucharest Tango a nyní i na koncertním turné.
Snad nejznámější vlakový spoj evropské historie, Orient Express, symbol luxusu i kulturní diverzity, spojoval Paříž s Istanbulem, a stavěl na bukurešťském největším nádraží Gara de Nord, jehož jméno nápadně připomíná Severní nádraží v Paříži. Mezinárodním rychlíkem cestovali mezi Východem i Západem podnikatelé, umělci, literární postavy i hudební styly. Rumunské hvězdy meziválečného období zpívaly s noblesou typickou spíš pro západní metropole, ale jejich repertoár měl jemnou vůni Východu. Starosvětský šarm rumunské metropole definitivně zničil komunistický diktátor Ceausescu, který nechal historický střed města vybourat a původní architekturu nahradil totalitní megalománií. K symbolickému zvratu na rumunské hudební scéně ale došlo už před jeho nástupem. V tom nejtužším období studené války, roku 1951, byl přímo na podiu zatčen tajnou policií “král ruského tanga” Pjotr Leščenko, který později zahynul v rumunském pracovním táboře.
Leščenko sice natáčel pro velké západní gramofonové značky, ale pro tehdejší Sovětský Svaz se stal “ideologickým nepřítelem”. To, že si pro exil zvolil právě Bukurešť dokresluje, že slogan “Paříž Východu” není planou nadsázkou. Pokud ale tu největší ikonu rumunské populární hudby 20. století, zpěvačku Marii Tanase, media označují za “rumunskou Edith Piaf”, jde už o hrubé zjednodušení. Je pravda, že její publikum tvořili jak intelektuálové tak i lidé z ulice, ale tím podobnost s velkou šansoniérkou končí. I když Maria pocházela z bílé majetné rodiny, v repertoáru měla romské písně, které zpívala s veškerou osudovou odevzdaností. Její pěvecký “feeling” přitom pocházel z úplně jiného světa než francouzský šanson Edith Piaf. Lehkostí, pružností i tvárností projevu jakoby oscilovala mezi tragickými eposy řeckých zpěvaček i průzračnými ženskými hlasy Brazílie. Maria Tanase zemřela na rakovinu ve věku pouhých čtyřiceti devíti let roku 1963, ale její staré nahrávky dnes slaví comeback. Velkou dávkou k tomu přispěl současný zájem západních posluchačů o romskou hudbu z východní Evropy. Písně z jejího repertoáru, jako např. Marie si Marioara (Marie a Mařenka) nebo Un tigan avea o casa (Cikán měl dům) znovuožívají o půl století později v podání Oany Cataliny Chitu.
Zatímco Maria Tanase svůj repertoár čerpala z lidových písní, které v rodinné residenci v Bukurešti kde vyrůstala zpívalo služebnictvo z venkovských regionů, Oana dospívala naopak na venkově. Písně meziválečných zpěváků rumunského tanga ale Ceausescovo totalitní radio nevysílalo, Oana je slyšela v podání svého otce. U příbuzných v Bukurešti později objevila obrovskou sbírku praskajících gramofonových desek, které před válkou natočili klasikové rumunského tanga Jean Moscopol, Cristian Vasile či romský zpěvák Zavaidoc.
Oana Catalina Chitu absolvovala své umělecké začátky jako zpěvačka v kostele, později studovala jazz, operu a v 90. letech se přestěhovala do Berlína. Roku 2000 začala zpívat balkánský repertoár v sestavě Romenca kterou založila se srbským akordeonistou Dejanem Jovanovičem. Její dosud největší projekt, Bucharest Tango, se zrodil před třemi lety, kdy přenesla staré písně z meziválečné Bukurešti, totalitní ideologií označované za “dekadentní a nemravné”, na divadelní podium. Po vřelém přijetí berlínskou veřejností následovalo album Bucharest Tango. Oana Catalina Chitu zpívá ale tango jak ho neznáte: vedle kytary, basy a perkusí ji doprovází cimbál, akordeon a housle, .
čtvrtek 27. května Oana Catalina Chitu + Bucharest Tango (Rumunsko), Praha-Akropolis
Původně vyšlo v magazinu Mapa/Akropolis
