Trilok Gurtu: Na hranici jazzu a indické hudby Praha, Akropolis, 24. února
17. 3. 2014 | Rubriky: Články,MaPA Akropolis
Navzdory své skromnosti patří Trilok Gurtu k hudebním vizionářům největšího kalibru. Hrál s Johnem McLaughlinem, Janem Garbarkem i Joe Zawinulem, natočil a podílel se na více než dvou stovkách alb. V Praze představil svůj nový projekt Spellbound, který pojal jako průřez tvorbou velikých jazzových trumpetistů – včetně Milese Davise, Dizzy Gillespieho a samozřejmě i svého hudebního guru Dona Cherryho.
Před třiceti lety byla řada dnes etablovaných trendů dosud nerealizovanými myšlenkami, které sdílela hrstka hudebních vizionářů. K nim patřila i skupina Oregon, propojující evropskou barokní hudbu s mimoevropskými tradicemi. Když roku 1984 její bubeník Collin Walcott tragicky zahynul během turné po tehdejší Německé demokratické republice, na jeho místo nastoupil třiatřicetiletý Trilok Gurtu z Bombaje. Smíšené skupiny s hráči ze Západu a Asie byly tehdy daleko větší raritou než dnes, není tedy divu, že Gurtu působil jak posel z říše hudební fantazie. Výlučné postavení si udržel dodnes, přestože fuze mezi Východem a Západem se staly něčím zcela běžným.
Když jako mladík přijel z Indie na západ, měl dvě možnosti: držet se indických perkusí, tedy bubínků tabla, anebo je vyměnit za bicí soupravu. Namísto volby mezi protiklady zvolil syntézu. Na rozdíl od západních bubeníků Gurtu nesedí u bicí soupravy na židli, ale – jak je zvykem ve východních zemích – na zemi. Sortiment bubnů rozšířil o perkuse z Indie, a údery na bicí obohacuje o ostře sekané výkřiky konnakol, které indičtí hráči používají jako slovní vyjádření rytmické struktury.
Gurtu pocházi z vysoce muzikální rodiny: jeho dědeček byl virtuozem na sitar a matka zpěvačkou klasické indické hudby. Zásadní vliv na něj měl americký jazzový trumpetista Don Cherry, s nímž se setkal na počátku své dráhy v 70. letech. Byl to právě Cherry, kdo ho po příjezdu z Indie do Evropy nasměroval do říše intuice a improvizace. Gurtu se k Cherryho odkazu sklání na svém novém projektu Spellbound, jeho ústředním tématem totiž nejsou perkuse, ale trubka.
Psáno pro magazín MaPa
