Womex mapuje i hudbu Evropy

3. 1. 2011 | Rubriky: 2010,Články,Rock & Pop

Nabídka veletrhu Womex byla zvláště bohatá, vedle skupin vybraných odbornou porotou se tu prezentovaly i jednotlivé země. Na velmi pozoruhodném zahajovacím večeru to byla Korea, následovaly Kanada, Španělsko a také Wales, region sice patřící do hudebně velmi štědré keltské rodiny, přičemž muzikanti z Walesu jsou ale ve srovnání s irskými, skotskými či bretaňskými téměř neznámí. Skupina 9bach spojuje jemné tradiční melodie se atypickou kombinací elektrické kytary, indického harmonia a harfy. Její kytarista a vedoucí o sobě prozradil, že on sám je Angličan, ale z Walesu je jeho žena a jejím rodným jazykem je tedy welština, v níž zpívá veškerý repertoár, který navzdory jazykové odlišnosti silně připomíná anglické balady, známé od Fairport Convention či Steelye Span. Nejpůsobivější číslo večera představila jako “nejsmutnější lidovou píseň všech dob, o svobodné dívce, která otěhotní, všichni ji odvrhnou, vyženou ji dokonce z kostela, ona se dívá do welšské řeky Dyfrdwy a nakonec do ní skočí a utopí se.”

Hlavní část programu ovšem tvořily umělci vybraní nezávislou porotou Sedmi samurajů, od srbské polyfonie až po berberský trans z Maroka se skupinou Oudaden, která si na Womex do Kodaně odskočila z velmi vydařeného koncertu v pražském Lucerna Music Baru. V nabídce nechyběl ani jeden z těch nejsofistikovanějších stylů evropského kontinentu, portugalské fado, které známe především v ženském podání. O to větším překvapením byl mladý muž jménem Antonio Zambujo, výsostně muzikální zpěvák jiskrou v hlase, který působí spíše jako Brazilec než jako Portugalec. Pochází z jižního portugalského regionu Alentejo, a i když zvolil nástrojovou kombinaci s klarinetem a cavaquinhem, maličkou, ostře rytmickou kytarou z Kapverd, která se přísně dodržovanému kytarovému doprovodu tradičního fada vymyká, v jeho případě to působilo harmonicky a dokonale. “To, že jsem použil taky klarinet, je docela logické, klarinet a violoncello jsou nástroje velmi spřízněné s lidským hlasem, a navíc, já nemám rád pravidla, k mému životu patří svoboda, a když se ty nové nástroje osvědčily na zkoušce, začal jsem je používat i na koncertech.” .

Z článku v Rock & Pop, 2010/12