Vzpomínky na Alana Lomaxe
1. 6. 2020 | Rubriky: Uncategorized
Pokud se dnes, tedy více než půl století po létech jeho nejvyšších aktivit, setkáme se jménem Alana Lomaxe, amerického sběratele lidových nahrávek, může to být v hudebních doménách, které na první pohled jakoby navzájem nesouvisejí. Příklad: jeho expedice na jih Spojených států soustředily pozornost na zpěváky klasického blues, kteří by jinak upadli v zapomenutí – a tím připravily půdu pro pozdějších osobnosti jako je Eric Clapton, Rolling Stones, anebo John Mayall.
Pokud multižánrový fenomen známý jako world music podrobíme srovnávací analýze v horizontu posledních 50 let, zjistíme že každý region či kontinent za sebou má úplně jinačí vývoj. Evropa absolvovala sérií revivalů a znovuobjevování, od keltské hudby přes Skandinávii až po Balkán. 
Jak pravděpodobná je hudební spojnice mezi uvedenými pojmy? Ne příliš, ale nedávno l ní došlo v rakouském městě Kremži, na festivalu Glatt und Verkehrt, mezinárodně proslulém neobvyklými kombinacemi účinkujících. K vrcholům programu patřila trojice s francouzsky znějící názvem Monsieur Doumani z Kypru, jeden z nejzajímavějších objevů posledních let.
Nestává se často, že by výsledky akademických studií pronikly na festivalová podia. Přesně to se podařilo projektu Yiddish Glory, který čerpá z archivů židovského ukrajinského etnomuzikologa Moisei Beregovského. Jenže Stalin po válce poslal Beregovského na pět let do gulagu, a jeho transkripce z této éry byly až donedávna považovány za ztracené či zničené. Jejich zázračné znovunalezení i vznik alba Yiddish Glory, nominovaného na Grammy, popisuje Jiří Moravčík v UNI 2018-4. Iniciátorkou projektu je v Moskvě narozená, v Oxfordu vystudovaná a na University of Toronto přednášející Anna Shternshis, album produkoval její manžel Daniel Rosenberg.
Festival známý dle německého hostitelského městečka se stal cílem desítek českých fanoušků. Vznik této přehlídky i její unikátně průkopnickou první dekádu ale dnes už málokdo pamatuje. Zatímco na rudolstadtských podiích tehdy vystupovali Jablkoň, Hradišťan či Vlasta Redl, české publikum festival objevilo se zpožděním. 
Třídit jazzové styly podle nástrojů je ošidné, vezměme to tedy spíš jako výzvu k diskusi. Mají housle v jazzové tvorbě nějakou specifickou roli? Třeba díky tomu že jsou víc propojené s lokálními, či chcete-li etnickými styly, na rozdíl od modernějších nástrojů jako klavír nebo saxofon?
Izraelská zpěvačka Noam Vazana je ojedinělým příkladem toho, co vše lze v hudbě propojit a přitom si zachovat uměleckou integritu. Narodila se v Jeruzalémě, kde se oba její rodiče ocitli jako uprchlíci z Maroka, žije v Holandsku a koncem loňského roku odehrála v Izraeli sérii vyprodaných koncertů věnovaných odkazu Niny Simone. Její poslední album Andalusian Brew přináší úpravy tradičních sefardských písní..
Velkou část Mali zabírá jihozápadní cíp Sahary, země patří v Africe k těm nejchudším, po hudební stránce však představuje velmoc. Paradoxně za to může další handicap: místní jazyky neznaly písmo. O to důležitější roli hráli profesionální hudebníci, zvaní grioti, kteří poselství vladařů šířili formou zhudebněných příběhů. Z této dědičné kasty, situované na jednu z nejnižších společenských příček, pochází řada slavných postavpetrdoruzka_.jpg)
Co vlastně je world music? Jedná se o dobový trend, anebo trvalý a kontinuální proces? A vůbec, co nás motivuje, abychom poslouchali donedávna tak obskurní žánry, jako je hudba Afriky, Asie, klezmer z Haliče či tance ze skotské vysočiny?
Setkání s živými umělci byla vzácná. Beru to jako velké štěstí, že se můj návrat z dovolené na devizový příslib v září 1979 protnul s koncertním turné Patti Smith a Ivana Krále, a to v Mnichově.
