Richard Bell (1946-2007)
25. 6. 2007 | Rubriky: Články,Lives,Multilingual
[by Ken Hunt, London] The Grateful Dead turned Kris Kristofferson’s Me And Bobby McGee into a road movie. With the Full Tilt Boogie Band, her finest ever band behind her, Janis Joplin turned the song into an increasingly urgent love song. Beginning with Joplin’s acoustic strumming and voice, the song built, propelled by Clark Pierson’s drums and Ken Pearson’s Hammond organ. Then nearly three minutes into the song, Richard Bell’s piano slides in unobtrusively. From there on in, the ensemble interpretation steadily steps up its frenzied energy. Together, the whole band delivers one of the Pearl album’s – and Joplin’s – defining statements.
The Barbican centre, well known for its flexible and multi genre programming, hosted this year’s BBC Radio 3 Awards for World Music ceremony. The nearly 5 hour long show with 2 intervals was opened by the winner in Asia Pacific category, the Indian classical musician Debashish Bhattacharya, switching between 3 different instruments, all based on the lap steel guitar.
Počátkem 90. let nás bylo v Arménii tři a půl milionu, z toho přes jeden milion v Jerevanu. Ale v průběhu dekády se další milion vystěhoval. Inteligence a také muzikanti. Arméni žijí skromně, ale v těch nejchudších rodinách najdete pianino. Mnoho Arménů žijících ve světě jsou či byli slavní lidé, například William Saroyan. 
[by Kate Hickson, UK] Joe Boyd, the author of White Bicycles (subtitled “Making music in the 1960s”) did a great deal when it came to acting a midwife to the soundtrack to many people’s lives during the 1960s. He produced era-defining music by the likes of Eric Clapton & The Powerhouse, Pink Floyd, Soft Machine, The Purple Gang, Fairport Convention, the Incredible String Band, Nick Drake and Brotherhood of Breath. Then he went on to do it again, overseeing recordings by the likes of Richard & Linda Thompson, Kate & Anna McGarrigle, Maria Muldaur, Dagmar Krause and 10,000 Maniacs. With his Hannibal hat on, he brought Hungary’s Márta Sebestyén and Muzsikás and Bulgaria’s Bulgarka Vocal Trio to our attention.
Cena rozhlasových posluchačů, nevypočitatelná veličina, která nesleduje objevy sezóny, ale spíš dlouhodobé trendy, hudbu která zrovna v anketách nevítězí, ale představuje tu příslovečnou tichou vodu, která břehy mele. Roku 2005 ji získal bulharský saxofonista Ivo Papasov, o rok později se 20 000 hlasujících posluchačů Radia 3 BBC (které je obdobou naší Vltavy) rozhodlo pro Armenian Navy Band.
Válka nás změnila hodně a navždy. Došla jsem k pohledu na svět, k němuž bych se jinak nedopracovala. Nosili jsme tisíce litrů vody na velké vzdálenosti, nevěděli jsme jestli nás přitom netrefí kulka nebo granát. Měli jsme hlad, mysleli jsme na sladkosti, těch pět let nám připadalo jako celý život uvnitř života. Když to skončilo, člověk si připadal strašně starý. Válečná zkušenost mi pomohla poznat, kam tenhle svět míří, a porozumět tomu, co se doopravdy děje. Poznat, že lidé se podřizují systému. Ale zrovna tak se mu můžete vzepřít.
[by Ken Hunt, London] There’s a good chance that you’ve read or maybe attempted to read The Lord of the Rings either in Tolkien’s idiosyncratic and often highly time-warped English or in translation. It’s much translated. It’s gone into many other languages and Peter Jackson successfully translated it into visual language in his masterful film trilogy (2001-2003). Turning the trilogy into a vehicle for the London stage has produced a lavish affair of a very different kind. 
Na třech podiích se střídají kapely z Alžírska, Maroka, Španělska, Egypta, zatímco muzikanti z Itálie tu působí takřka jako by tu byli doma. Čtveřici Assurd tvoří zpěvačky s divokým vzezřením a syrovými hlasy, publikum drží pevně v hrsti, občas se doprovázejí na tamburínu či malý italský akordoen organetto.
Pro českého hudebního fanouška je Izrael země neprobádaná, ale ve světovém panoramatu tavících kotlíků a kulturních křižovatek zaujímá klíčové místo. Jako exportér vyhraněných a unikátních hudebních stylů má Izrael potenciál, ale na rozdíl třeba od Brazílie či Kuby svět zatím zdejší hudbu nezná. Což byl důvod, proč letos na jaře pozvalo Izraelské ministerstvo zahraničních věcí několik desítek hudebních novinářů a festivalových organizátorů na koncertní maraton do Tel Avivu a Jeruzaléma.
