Dežo Ursiny, rozhovor z roku 1994
Protože právě přichází na trh posmrtné koncertní album Deža Ursinyho (1947-1995) Tisíc izieb, nabízíme rozhovor původně otištěný roku 1994 v české mutaci časopisu Playboy.
4. 8. 2014 | číst vše...
Vykopávky
Balkánský kořínek Gorana Bregoviće
Zatímco převažující část východní Evropy v poslední dekádě směřovala od totality k demokracii, v dřívější Jugoslávii tomu bylo naopak. V sedmdesátých letech, kdy Čechy vyháněla do exilu normalizace, patřila Jugoslávie k nejliberálnějším zemím východního bloku. V kinech tu dávali Jamese Bonda stejně jako Costa-Gavrasovo Doznání, za přijatelné ceny jste tu koupili anglický překlad Solženicynova Gulagu i západní elpíčka – a k vycestování jste si museli opatřit podobný devizový příslib, jako k návštěvě kapitalistické ciziny.
25. 8. 2009 | číst vše...
S Philipem Glassem o Indiánech Hopi a o výhodách taxíkářského povolání
Ve čtvrtek 16. července vytoupí v pražském Kongresovém centru americký skladatel a pianista Philip Glass s programem svých komorních skladeb, doprovázet ho bude violoncellistka Wendy Sutter (ex-The Bang on a Can All-Stars), a hráč na perkuse Mick Rossi.
6. 7. 2009 | číst vše...
Yair Dalal: hudební balzám z Babylonu
“Svět je úzká lávka a nejdůležitější ze všeho je nebát se,” napsal v 18. století polský rabín Nahman. Podobnou lávku mezi Východem a Západem představuje hudba z dnešního Izraele. Houslista a loutnista Yair Dalal patří k muzikantům, kteří do ní vnášejí vlivy z Východu, jeho rodiče totiž pocházejí z Iráku. Dalal hraje právě tak s klasickými hráči z Evropy jako s lidovými arabskými muzikanty. V neděli 19. dubna vystoupí v pražském Divadle u hasičů, následující rozhovor vznikl před několika lety na veletrhu Womex.
12. 4. 2009 | číst vše...
Bivoj mezi šamany Dagmar Andrtová-Voňková
Všichni víme, jak malíř maluje, spisovatel píše a skladatel skládá. Jenže, hudba se v mnoha případech rodí i jiným způsobem. Na člověka často působí nejsilněji taková muzika, která nevznikla ani na notovém papíře, ani v nahrávacím studiu, ale proniká mezi nás od nepaměti tajnými chodbičkami. Kdo jsou vlastně ti lidoví hudebníci, skladatelé bez diplomu, ale s neomylnou intuicí?
“Já pracuju jako sochař,” tvrdí o té své hudbě DAGMAR ANDRTOVÁ-VOŇKOVÁ, která mezi našimi folkaři a písničkáři má už přes dvacet let pozici vyhraněné individualistky. “Jsem spíš výtvarník a hudba je pro mě hmota, s níž pracuji. Když dojdu k určitému tvaru, tak pak už jen hraju. Někdo ale zas tvoří až na jevišti.”
5. 2. 2009 | číst vše...
Festival in the Desert na DVD
“Oni jsou Indiáni z Ameriky, my jsme Indiáni ze Sahary,” říkají místní Tuaregové o skupině Blackfoot z Arizony. Závěr programu patří Robertu Plantovi,
9. 12. 2004 | číst vše...
Värttinä hraje Pána prstenů
Skupině Värttinä se daří už před deset let exportovat hudbu pětimilionového Finska na světová podia. Její skladby sice navazují na archaické legendy, kouzla a zvyky severských národů, ale svým jadrným zvukem a energickým nábojem jsou zcela současné. V Praze vystoupí Värttinä už potřetí, v rámci Mezinárodního víkendu žen, v pražském Abatonu v neděli 14. března. O minulosti skupiny i o muzikálovém projektu Pán prstenů vypráví dechový hráč Janne Lappalainen.
4. 3. 2004 | číst vše...
Hudební kolize Keltů s Vikingy
Ve finské lidové hudbě mají hlavní slovo ženy. V celkem devítičlenné sestavě Värttinä bychom napočítali hned čtyři zpěvačky. Muzikantským duchem skupiny a jejím mluvčím je Kari Reiman – který nám před nadcházejícím koncertem Värttinä na pražském festivalu E T Jam poskytl po telefonu z Helsink následující interview.
10. 6. 1999 | číst vše...
Židovské zpěvy v nových barvách
Americký rabín Dr. David Neiman shromáždil ve své sbírce úctyhodné množství nahrávek východoevropských kantorů, jejichž emocionálně vypjatý projev mocně zapůsobil na jeho přítele, kalifornského producenta a hudebníka Wallyho Brilla – a přivedl ho k myšlence zasadit hlasy židovských zpěváků do nového hudebního kontextu.
Konec 20. století přináší dosud úzce vymezeným hudebním kategoriím obecnější náplň: termín “blues” už neoznačuje jen dvanáctitaktové schéma, ale s nadhledem podanou hudební výpověď o prožitém utrpení, a pod slovem “soul” se nerozumí pouze pěvecký styl, vycházející z emocí lidské duše a čerpající z církevních zpěvů amerických černochů, ale třeba i rituální zpěvy islámských dervišů či židovských kantorů.
původně v: Lidové noviny, leden 1998
13. 1. 1998 | číst vše...
Staré tango a nové kousky Astora Piazzolly
“Mí informátoři se shodují v jednom: tango se zrodilo v bordelu,” napsal argentinský spisovatel Jorge Luis Borges, který byl rovněž vášnivým milovníkem tanga. Kolem roku 1910 putovalo tango přes Atlantik do Paříže a místní arcibiskup tehdy doporučoval všem dobrým křesťanům, aby se této provokativní taneční novince vyhýbali. Tango přežilo ostatní dobové tance hlavně zásluhou Astora Piazzolly, skladatele, který svým nekonvenčním přístupem k tangu kdysi šokoval celou Argentinu. “Tango je podle mě spíš pro uši než pro nohy,” tvrdil.
28. 9. 1997 | číst vše...
