Pohanský ráj je v Karélii (3)
5. 3. 2012 | Rubriky: 2012,Články,UNI
Dalším velkým tématem festivalu Sommelo byli Sámové, obyvatelé evropského Severu, známější pod politicky nekorektním označením Laponci. Žijí na severním okraji Norska, Švédska, Finska a Ruska, jejich vokální tradici, zvanou joik, nejvíce zviditelnila norská zpěvačka Mari Boine, která ji rozvinula do vysoce osobní podoby propojené s textovými příběhy i moderními nástroji. Původní joik stojí naopak na čiré abstrakci, hlasové improvizace beze slov jsou ztvárněním přírodních sil, zvířat či konkrétních osob. Zpěvačka Ulla Pirttijärvi je ve Finsku hudební stálicí, a když v 90 letech začínala v dívčím triu Angelin Tytöt, pronikla dokonce do hitparády.
PetrDoruzka_.JPG "(c)PetrDoruzka")
Součástí festivalu Sommelo, který se konal v červenci ve finské i ruské části Karélie, byly také instrumentální dílny. Zřejmé to bylo hned od uvítacího večera u jezera s vodou, která měla díky téměř 24 hodinám slunce denně takřka subtropickou teplotu. Na jeho břehu vyrostl řetězec finských saun, mezi nimiž byla i tradiční kouřová sauna, která funguje podobně jako udírna. Jedná se o historický relikt z doby, kdy sauny ještě nebyly vybavené komínem. Ve vyhřívací fázi naplní kouř hořícího dřeva celý interiér, těsně před otevřením se sauna vyvětrá, oheň uhasí a horko udržují už jen rozpálené balvany. Tentokrát ale sauna hostila i několik modelů citery kantele
K posledním zřídlům autentické lidové hudby patří romské osady na Slovensku, které jsou už přes dvě dekády stálým cílem bratislavské muzikoložky a sběratelky Jany Belišové. Z materiálu, který tu natočila, vydala už několik sborníků, CD a DVD, dosud soustředěných na archaickou část tradice zvanou “phurikane gila”, tedy intimní písně zpívané často jen v rodinném kruhu. V novém sborníku Neve gila, Nové rómske piesne Belišová ukazuje naopak zcela současnou tvář romské hudby.
Rakouský zpěvák, pianista i kabaretní umělec patřil do stejné žánrové rodiny jako Tom Waits či Randy Newman, s tím rozdílem, že se narodil o čtvrt století dříve. Ve svých šestnácti letech utekl se svými židovskými rodiči před Hitlerem do Spojených států, a právě tam později začal svoji hudební dráhu. V Hollywoodu pracoval s Charlie Chaplinem.FlorianSchulte13905-X3_.JPG "(c)FlorianSchulte")
Málokterá skupina vystihla globalizační posuny v hudbě i hudebním podnikání lépe. Přesněji než dnes už zprofanovaný termín “nezávislý” vystihuje jejich postoj slovo “opoziční”. Spojili flamenco s hip-hopem a odmítli se podřídit velkým vydavatelstvím, ve vlastních rukou si ponechali management. “Síly nadnárodního businessu používáme jen když se nám to hodí,” tvrdili po svém triumfálním koncertu v londýnské hale Barbican před 5 lety. 
Sambasunda Quintet přijíždí na turné do Evropy, a na trase turné je i koncert v Akropoli 7. února. PetrDoruzka-Img_5377_.JPG "(c)PetrDoruzka")
Chcete vědět, co chystají na příští léto české i světové festivaly? Jejich programy se pečou v kuchyni zvané Womex, což je zkratka pro World Music Expo, největší světový veletrh v daném žánru. Jeho první ročník se konal roku 1994 v Berlíně se zhruba dvěma stovkami delegátů, jejichž počet mezitím narostl na více než desetinásobek. Pro hudební znalce má tato akce podobné dimenze jako festival v Cannes pro filmaře. Díky expanzi se veletrh pravidelně stěhuje, jeho letošní koncerty probíhaly v ultramoderní a akusticky dokonalé koncertní budově dánského rozhlasu v Kodani.
Caesaria Evora se proslavila relativně pozdě, první mezinárodní album vydala když jí bylo téměř padesát – a snad proto jsme neregistrovali její nelítostně ubíhající léta. Navzdory pokročilému věku si uchovala jiskru v hlase i pohrdání formalitami. Začínala v barech rodného přístavu Mindelo, a bez bot vystupovala i jako světová hvězda . Stálou rekvizitou jejích koncertů byla sklenička bílého vína a stoleček, k němuž usedávala na kuřáckou pauzu vždy uprostřed koncertu, když kapela hrála instrumentálky. PetrDoruzka_.JPG "(c)PetrDoruzka")
Kremž, malebné město ležící na Dunaji 70 km jižně od Znojma, je pověstné svými vinohrady i hudebními festivaly. Největším magnetem letošního léta byl vibrafonista a kapelník Mulatu Astatke z Etiopie, který jako první spojil etiopskou hudbu s jazzem. O interview s osmašedesátiletou legendou africké hudby usilovalo hned 5 novinářů z Prahy. Koncert byl životním zážitkem i proto, že Astatke v plné míře předvedl také své kompoziční a aranžérské umění.PetrDoruzka_.jpg "(c) Petr Dorůžka")
Po letní festivalové sezóně nastal čas vzpomínek i přehodnocování: vždyť i ty nejsilnější hudební zážitky dotváří prostředí, okolní příroda – která je tím krásnější, čím dále jsme od civilizace. Zcela unikátní hudební akcí je například Festival In The Desert, probíhající každoročně v lednu na jižním okraji Sahary, souběžně s kmenovým shromážděním Tuaregů, etnika spojeného nejen s velbloudy a karavanami, ale i s hudebním novotvarem zvaným pouštním blues. Podobné splynutí hudebních žánrů s lokalitou představuje festival Sommelo, situovaný ovšem ve zcela opačném klimatu, nedaleko od polárního kruhu.
