Anthony Joseph: Hiphop z Trinidadu inspirovaný karnevalem
Anthony Josepha řadí kritika k 50 nejvýznamnějším černošským autorům, kteří ovlivnili britskou literaturu. On sám tvrdí, že k hudbě se vrátil jen proto, aby mohl vytvořit koncertní verzi své nové sbírky básní. Jeho mix rapu a free jazzu navazuje na celou plejádu umělců-revolucionářů, k nimž patří jazzový improvizátor Sun Ra či Linton Kwesi Johnson, průkopník dub poetry z Jamajky. Anthony Joseph se svým Spasm Bandem vystoupil před v červnu na pražském festivalu Respect.
27. 9. 2010 | číst vše...
Jemenská zpěvačka Ashwaq Abdullah Kulaib přišla do Prahy původně studovat novinařinu. Aleš Hyvnar, multiinstrumentalista, skladatel a producent, ji objevil prostřednictvím skupiny Hypnotix, s níž zpočátku zpíval Bourama Badji ze Senegalu. Hyvnar hledal zpěváka či zpěvačku z nějaké africké či jiné vzdálené země a Ashwaq tehdy přesně zapadla do jeho plánů. Jejich společná skupina Al Yaman se vrátila na domácí hudební scénu po pětileté pauze s novým albem Insanyya, a v létě se objevila na open-air festivalech.petrdoruzka_.jpg "Annbjørg Lien")
Místní lidé se s typickou ironií svěřují, že Førde v jakési anketě zvítězilo jako nejošklivější město Norska. To možná platí z přízemní perspektivy supermarketu či autobusového nádraží, ale když se vznesete nad údolí, panorama získá další rozměr. Se zatajeným dechem sledujete křivky zčásti zasněžených horských hřebenů i blankytně modrou plochu fjordu, který začíná právě tam, kde končí městská zástavba.
K posluchačsky nejzajímavějším žánrům, které přinesla globalizace posledních dekád, patří klezmer, původně hudba židovských osad zvaných shtetl ve Východní Evropě. První revivalistickou kapelou, která klezmer objevila pro současnou generaci, byli Klezmatics z New Yorku – ale vedle nich v současné inflaci klezmerbandů najdeme jen hrstku kapel, které přinášejí něco nového. Jedním z takových vzácných novátorů je Boris Malkovsky, který jde na věc ovšem úplně odjinud. Narodil se roku 1972 v Oděse, která byla v 19 století tím nejvíce multikulturním přístavem Ukrajiny, a ve svých devatenácti letech emigroval do Izraele. Zatím jeho největším projektem je instrumentálni suita Time Petah-Tiqva, kterou na CD vydala renomovaná newyorská značka Tzadik, vedená Johnem Zornem. Ta bude také tvořit hlavní část jeho programu na koncertě v úterý 21. září v pražské Akropoli.petrdoruzka1_.jpg)
V Čechách dobře známý festival Rudolstadt (www.tff-rudolstadt.de) slavil letos dvacáté výročí. Pokud se jednu dobu (spolu s Womadem) co do rozpočtu i nabídky stal tou nejopulentnější evropskou akcí world music, pro české fanoušky byl navíc příležitostí zaplnit si všechny ty díry, které zanechává v tomto srovnání poněkud chudší nabídka festivalů českých. Pokud si tedy festival tohoto kalibru vybere jako téma Etiopii, je to důvod k pozornosti. 
Španělská zpěvačka a tanečnice Lara Bello je původem z Granady, metropole andaluského flamenca, které řadí ke svým inspiracím. V současné době ale žije v New Yorku a ráda překračuje hranice nejen zeměpisné, ale i hudební, což dokumentuje i na svém debutovém albu Niña Pez. Poněkud tajemný název znamená v překladu “rybí dívka”, což zpěvačka dále rozvíjí – svůj hlas přirovnává k vodě: “Je to zvukový materiál, který se neustále proměňuje, když se ponořím do písně, tak cítím…
Pokud je Afrika supermarketem hudebních snů, roli lahůdkářského pultu v něm má Etiopie. Zdejší hudbě fandí takoví gurmáni jako Robert Plant či nezávislý filmař Jim Jarmusch. A také ex-člen Transglobal Underground Nick Page či holandští experimentátoři The Ex, kteří s Etiopany natáčeli. Dnes sice etiopskou hudbu poslouchají umělecké celebrity, ale na počátku tohoto kultu stál člověk naopak téměř neznámý: francouzský hudební nadšenec Francis Falceto. Ten od roku 1998 vydává dnes už více než dvacetidílnou sérii Ethiopiques, z níž si 
Ve třetím a posledním setkání s “kosmopolitními zvukovými designéry,” jak mezinárodní hudební tisk označil bratislavskou dvojici Longital, se podíváme, jakou cestou vznikají jejich skladby a zjistíme, do jaké míry souvisí jejich píseň Na mori, kterou končí své koncerty, s filmem Jurský park.bronsondorseyilongital_.jpg "(c)Bronson Dorsey")
První část rozhovoru se slovenskou dvojicí Longital byla o jejím vzniku i o strategii nezávislého hudebního podnikání v dobách krize: na turné vlakem, distribuce přímo z vypalovačky, minimalistická dvojčlenná sestava se zvukem plné kapely. V druhém dílu se podíváme, jak probíhalo dobývání alternativní scény v USA během letošního jarního turné a jakými cestičkami jsou Longital propojeni s hudebním jazykem zvaným world music. Odpovídají Dano Salontay (kytara, zpěv, elektronika) a Šina (baskytara, zpěv).
