Brazilská hudební scéna připomíná zpomalenou vlnu tsunami, která dřív či později pohltí celý svět. Každý měsíc přicházejí nové objevy bez jakéhokoli náznaku opakování. Tím posledním je trio Metá Metá z patnáctimilionového Sao Paula. I když základem jeho hudby jsou náboženské rituály, své hudbě říkají muzikanti afropunk.
27. 10. 2014 | číst vše...
Tím největším magnetem pro české fanoušky globální hudby jsou zaslouženě Colours of Ostrava, festival, který každoročně nabídne celou hrst třešniček navíc. Letos to byla akce Crossroads, probíhající jako aperitiv hlavního programu ve středu, se sérií koncertů českých kapel.
20. 10. 2014 | číst vše...
Austrálie je překvapivě plodnou hudební líhní, o níž zbytek světa zatím příliš neví. Trio The Necks natočilo 17 alb a má pověst té nejlepší z kultovních, stylově nezařaditelných kapel. Vytváří jemně strukturované zvukové plochy, které čerpají z jazzu a minimalismu, a stylové hranice volně překračují.
13. 10. 2014 | číst vše...
I když širší hudební veřejnost chápe blues jako dvanáctitaktové schéma, které zazpívá či zahraje i školák, kniha Co je blues odkrývá ty skrytější rysy. Například to, jak se jazyk bluesových textů otiskl do anglicky psané literatury, jak blues v počátku ovlivnilo jazz, a samozřejmě i africké kořeny. Autorem je přední americký specialista v oboru a též bluesový kytarista Elijah Wald.
6. 10. 2014 | číst vše...
Regionálních přehlídek s globálním dosahem přibývá – letos na jaře vzbudila velký ohlas festivalově-veletržní akce Tallinn Music Week. Osobně ho zahájil estonský president Toomas Hendrik Ilves, člověk s vytříbeným hudebním vkusem a disidentskou minulostí, který mládí strávil v redakci Svobodné Evropy v Mnichově.
29. 9. 2014 | číst vše...
I když tento 57letý, dready okrášlený skřítek pochází z Jamajky, všem tamním klišé se vymyká. Narodil se v rodině kazatelů, hudební začátky absolvoval jako zpěvák v kostele, a jeho současný spoluhráč, o generaci mladší Fixi, hraje na nástroj, pro jamajskou hudbu zcela atypický – na akordeon.
22. 9. 2014 | číst vše...
V dobách konjunktury byl rozpočet Rudolstadtu s Womadem srovnatelný, jeho záběr je ale širší. Hraje se na třiceti podiích, počet kapel letos přesáhl stovku – a to nepočítáme soutěžící a pouliční umělce, kteří (jak se dozvíme) nejsou zcela bez významu. Program nabízí i projekty, vytvořené specielně pro tuto příležitost: letos to byla například Kim Hae-sook, virtuozka na korejskou citeru gayageum, kterou doprovodili smyčcoví hráči z Weimaru. Festival disponuje jak velkými podii na hradě Heidecksburg či v parku za řekou, kde se hraje do ranních hodin, tak i komorními sály.
15. 9. 2014 | číst vše...
Kolik dnes tak atraktivních žánrů bylo původně označováno za hudbu společenské spodiny: blues, tango, flamenco, a v jistém smyslu i punkrock. O nový pohled na toto téma se snaží kniha Tóny z okrajů: Hudba a marginalita, kterou napsala etnomuzikoložka Zuzana Jurková z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy se svým odborným teamem.
8. 9. 2014 | číst vše...
Narodil se v Bangladéši, a když s ním v době válečných konfliktů matka odjela do Londýna, vyrůstal uprostřed babylonsklého mixu kultur. Na klavír se učil evropskou klasiku, později objevil jazz a improvizaci. Právě díky ní se podle Kishona z hudby stává mezinárodní jazyk – improvizace je dialogem mezi hudebníky, z nichž každý má jiné zázemí. Jak to probíhá v praxi, předvedl na posledním ročníku veletrhu Womex, kde vystoupil se skupinou Lokkhi Terra s muzikanty i zpěvačkami z Bangladéše, Kuby a Londýna.
18. 8. 2014 | číst vše...
petrdoruzka_.jpg)
Podobně jako kdysi Nico se doprovází na indické harmonium a též je napůl herečka. Její zpěv čerpá nejen z lidových tradic rodné Ukrajiny, ale i ze Slovenska a Polska, kde nějakou dobu žila.
11. 8. 2014 | číst vše...
All texts on this website by Petr Dorůžka are licensed under a Creative Commons License 
|
kblh webdesign