Principál italského hudebního cirkusu v Royal Festival Hall
Pro cizince je Itálie zemí stereotypů, k nimž patří romantické balady hudebních manekýnů stejně jako pizza. Detailní pohled nás ale přesvědčí o opaku, Itálie je plná dosud neobjevených talentů, které se stereotypům vzpírají. K těm nejzajímavějším patří Vinicio Capossela, písničkář a showman-vizionář, který stále častěji proniká před světové publikum – koncem loňského roku například odehrál velký koncert v Royal Festival Hall v Londýně.
27. 4. 2015 | číst vše...
Původně kolumbijský rytmus cumbia zdomácněl – podobně jako jamajské ska – v řadě latinskoamerických zemí a stal se základem rafinovaných fuzí s elektronikou. Kytarista a skladatel Eblis Javier Álvarez patří k nejaktivnějším postavám hudební scény v Bogotě a je tvůrcem několika projektů. První z nich, Meridian Brothers, funguje už 15 let, další z jeho sestav se jmenuje Frente Cumbiero. 
Dunja Knebl se narodila v Záhřebu před 68 lety, její předkové jsou z Maďarska a Československa. Díky tomu, že v době Titovy Jugoslávie pracovali její rodiče jako diplomaté, své dětství strávila v USA a v Indonésii. I když pocházela z vysoce muzikální rodiny, byla velmi skeptická vůči showbusinessu, zpěv si dlouho ponechávala jako koníček a živila se jako učitelka jazyků a překladatelka. 
Přistěhovalci z Alžírska tvoří na francouzské hudební scéně tu nejvýznamnější menšinu – díky umělcům jako Rachid Taha, Souad iMassi či Khaled. Od nich se zpěvačka Houria Aichi podstatně liší: do Francie původně přijela studovat a poté se stala profesorkou sociologie. Pěvecký talent, zděděný po matce a babičce, začala uplatňovat až dodatečně. Pochází z Kabylie, berberské části jižního Alžírska, stejně jako u nás dobře známá Souad Massi. 
Od svého vzniku v Berlíně roku 1994 prošel Womex, putovní world music expo, polovinou Evropy – od Stockholmu až po Soluň. Hostitelské město bývá stejně silnou atrakcí jako hudba samotná. Není divu, Womexičani – jak se návštěvníkům říká – nejsou anonymní kongresový dav a preferují jižní klima s bouřlivým nočním životem. Severošpanělské Santiago de Compostela, které je od 9 století cílem křesťanských poutníků, nabízelo koncem října jak letní počasí, tak dlouho do noci otevřené restaurace plné mořských lahůdek.
