Vizionář mezi producenty
V různých etapách své dráhy vedle Pink Floyd “objevil” Erica Claptona, Stevieho Winwooda, pozdější členy Abby. I když k tomu měl desítky příležitostí, nikdy své schopnosti nezúročil jako manažer nějaké pozdější megahvězdy. Jeho prioritou byl tvůrčí proces, jímž producent ve studiu ovlivní výslednou nahrávku. Na tomto poli přispěl k sérii unikátních alb britské folkrockové éry s umělci jako Fairport Convention, Nick Drake, Incredible String Band.
20. 2. 2026 | číst vše...
Showcasový veletrh, jehož název je zkratkou pro World Music Expo, se poprvé konal v Berlíně roku 1994 za účasti pouhých 250 návštěvníků. Veletržní areál s denním programem měl 31 stánků, během 3 večerů se ve 2 sálech vystřídalo 18 showcasových kapel. V následujících třiceti letech se počet delegátů zdesetinásobil, v 5 sálech vystupuje kolem 40 umělců, registrace stojí od 360 Eur výše. Womex má putovní charakter, významnou část nákladů nese lokální partner, což bylo letos finské město Tampere, výměnou za propagaci místní kultury.
Itálie je kolébkou opery, ale skvěle se tu daří i jiným žánrům. O znovuobjeveni lokální tradiční hudby se zasloužil americký folklorista Alan Lomax (1915 – 2002), jehož proslavily terénní nahrávky bluesmanů z amerického Jihu. Po 2. světové válce se Lomax zaměřil na Evropu. Když přijel do Itálie, setkal se tam nejen s pestrými a vitálními hudebními tradicemi, ale také s obyvatelstvem, které je ignorovalo. Lomaxova expedice začala na Sicílii a pokračovala na sever.
Flamenco se dnes nehraje jen ve Španělsku, ale díky osobnostem jako byl kytarista Paco de Lucia se žánr stal mezinárodním hudebním jazykem. Zpěvačka Farnaz Ohadi je původem z Iránu a flamenco navíc vnímá jako symbol svobody, jejím krajankám odpírané. “V Iránu je ženám zakázáno zpívat na veřejnosti. A pokud zpíváte doma, raději zkontrolujte, že zavřená jsou i okna,” upřesňuje Farnaz. 
Finský národní epos Kalevala se letos dočkal nového vydání v nakladatelství Academia. Úctyhodná publikace o 1100 stranách u nás poprvé vychází s původními finskými ilustracemi, text doplňují detailní a zasvěcené poznámky i řada studií, které Kalevalu zasazují do širšího kontextu. Pro laické čtenáře je možná překvapením, že nakladatel použil 120 let starý český překlad Kalevaly od Josefa Holečka (1853-1929).
Do společenství ztracených židovských měst východní Evropy patří Lvov právě tak jako Krakov či černomořský přístav Oděsa. Ve všech třech případech se jednalo o tavící kotlíky, v nichž židovská komunita sehrála klíčovou roli. Její strasti, naděje, poesii i hudbu, kterou postupně zlikvidovaly pogromy, stalinské čistky i holocaust, mapuje bohatě vybavené CD Wandering Stars. 
V první polovině letošního roku proběhla tiskem zpráva, že Roger Waters vyzývá hudební veřejnost k bojkotu Izraele. Podobně ostré stanovisko, i když s menší publicitou, zastávají tak významní umělci jako Paco de Lucia či John McLaughlin. Značně kontroverzní zkušenosti s tímto fenoménem mají nejen organizátoři izraelských festivalů, ale i agenti, kteří izraelské umělce vyvážejí do světa. Pikantní na celé věci je, že právě oni jsou největšími oponenty tvrdé linie izraelské politiky a sympatizují s vrácením okupovaných palestinských území.
Zájem Evropanů o africkou hudbu za posledních dvacet let dramaticky vzrostl. Tradičními ohnisky africké kultury jsou hlavní města dřívějších koloniálních mocností, Londýn, Paříž a Brusel, zatímco v Praze se na afrických koncertech zatím schází spíše vyhraněné kultovní publikum. K průkopníkům na tomto poli patří skupina Marimba Mama. Ta vydala před několika měsíci velmi zdařilé druhé album Horizons. Její bubeník. Tomáš Kerle, studoval africké bubnování v Guineji a Mali a vede internetový portál afro.cz, věnovaný africké hudbě i nástrojům.
Když rocker překročí hranice své profese a napíše knížku, výsledek je někdy poťouchlý, často legrační a téměř vždy nekonvenční, čehož první důkaz podal John Lennon v textech do češtiny překládaných jako Písání. Žánrově nepříliš vzdálený je Turnový háj Evy Turnové. Knížku tvoří, podobně jako v Lennonově případě miniatury, v nichž se protínají ostré, někdy až zákeřné metafory s kaleidoskopickými vzpomínkami, výsledný efekt je překvapivě osvěžující.
Milovníci kategorií by Čankišou možná označili jako futuristické pokračování brněnské alternativy, ale jejich hudba se stereotypům vzpírá. Staví víc na komunikaci než na vymezování se vůči pokleslému popu, jejich styl je obdivuhodně všežravý. U které jiné tuzemské kapely byste vedle sebe našli tak různorodé odkazy jako je skandinávská hudba, zpěvy qawwali zpopularizované Nusrat Fateh Ali Khanem, či vlivy posbírané na výjezdech do tak vzdálených míst jako je ostrov Reunion. Loni se skupině podařilo vycestovat až do Malajsie na Rainforest World Music Festival na ostrov Borneo. 
