Roadmovie s albánskou polyfonií
Ansámbly zvané saze vznikaly v Albánii od 19. století. Generický název saze je odvozen od turecké loutny saz a i když tyto loutny v nich později nahradil klarinet, původní označení jim zůstalo. Saze Ensemble k nám přijíždí spolu s polyfonním sborem Jonianet, oba soubory jsou z přístavního města Saranda, jednoho center polyfonního zpěvu. Třetím účastníkem turné je básnířka Gerda Dalipaj, která navazuje na ústně předávané hrdinské eposy a zároveň reflektuje postkomunistické paradoxy i výbušné emoce současného Balkánu. V Česku jsou plánované tři koncerty, v pondělí 23. března ve Veselí nad Moravou, v úterý 24. března na univerzitě v Olomouci a ve čtvrtek 26. března v pražském sále Hlahol. Následující rozhovor s Eckehardem Pistrickem proběhl přes telefonní spojení skype v únoru 2009.
23. 3. 2009 | číst vše...
K nejvýznamnějším postavám krétské hudby patřil Nikos Xylouris, zpěvák a hráč na liru, v jehož rodišti v městečku Anogia pod nejvyšší horou Kréty Psiloritis je dnes muzeum. Xylourisovo jméno nese také jeden z nejlépe zásobených kamenných i internetových obchodů s řeckou hudbou, http://xilouris.gr. Nikos Xylouris zemřel v roce 1980 na mozkový nádor, dodnes je ale aktivní jeho bratr, rovněž hráč na liru, známý pod přezdívkou Psarantonis. Psarantonisův syn Yiorgos Xylouris hraje na loutnu lauto, a žije stejně jako Daly v Houdetsi.
Vy pořádáte každoročně hudební semináře. Zaměřujete se spíš na návštěvníky z Kréty, Řecka, anebo z ciziny?
Jedinečným fenoménem hudebních dějin posledních dekád jsou umělci, kteří vstoupili do cizí kultury a natolik v ní vynikli, že u místních hudebníků dokázali obnovit zájem o tamní lidovou hudbu, do té doby považovanou za cosi nepříliš atraktivního. K nejvýraznějším příkladům tohoto jevu patří Ross Daly, původem Ir který, se narodil v Londýně a vyrůstal ve Spojených Státech. Před více než třiceti lety se usadil na Krétě, jeho nástrojem je houslím příbuzný nástroj o třech strunách zvaný krétská lira. Vedle tradic z Kréty studoval hudbu v Turecku, Indii, Iránu, Afghánistánu i Egyptě. Řekové mu přezdívají “muž, který nezná hranice”, mezi hráči z celého Středozemí je kultovním hrdinou…petrdoruzka_.jpg)
Smyčcové nástroje s ostrým, pronikavým a svérázným zvukem najdeme nejen v Pobaltí, ale i ve Středozemí. Do rozsáhlé rodiny orientálních housliček paří například kemenče, bulharská gadulka anebo krétská lira, kterou ale s lyrami z jiných částí světa spojuje jen název, pro rozlišení se ustálilo i měkké i v transkripci. Spolu s loutnou lauto patří k hudebním symbolům ostrova Kréty. Od evropských nástrojů se liší výraznou příchutí Orientu, což je dost možná důvod, proč před více než třiceti lety okouzlila v Londýně narozeného Ira Rosse Dalyho.
Mexicko-americká zpěvačka Lila Downs loni v listopadu vystoupila poprvé v Česku, v rámci turné na němž křtila své album Shake Away. 
Revival prožívají nejen regionální a téměř zapomenuté styly, ale také kuriozní či archaické hudební nástroje. Potvrdil to letošní veletrh Womex (World Music Expo), který proběhl koncem října v Seville. Překvapením mezi porotou pečlivě vybranými účinkujících byl finský Jouhiorkesteri, se dvěma hráči a jednou hráčkou na nástroj jouhikko. Ten vypadá jako lyra, na kterou se většinou brnká, ale v oblasti Baltického moře se na lyru také hrálo smyčcem. V Estonsku a na východě Finska se jouhikko dochovalo až do počátku 20. století, a v posledních letech se vrací. Nástroj se vyučuje na Sibeliově akademii v Helsinkách souběžně s houslemi, ale hudebníci přiznávají, že jeho zvuk má daleko blíž k asijským nástrojům jako je třeba mongolský igil anebo indické sarangi. IvanProkop_.jpg "(c) Ivan Prokop")
Violoncellové duo Tara Fuki hlásilo na svém webu v létě 2008 mateřskou dovolenou. Andrea Konstankiewicz, která žije ve Francii, měla druhé miminko, Dorota Barová mezitím koncertovala s Vertigem a podílela se i na jeho druhém albu (Vertigo Quintet and Dorota Barová, Animal Music 2008), na němž – podobně jako s Tara Fuki – zpívá v polštině. V příštích měsících se Tara Fuki vracejí zpět na scénu, jak mezinárodní tak i českou. V prosinci hrají v Budapešti, v březnu ve Francii, v červenci v Česku.
Francouzský trumpetista u nás v říjnu odehrál čtyři koncerty a souběžně vydal trilogii věnovanou třem metropolím: Paříži, Mexico City a Benares. Následující rozhovor se odehrál při jeho první letošní návštěvě, kdy se svojí skupinou vystoupil na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.
Djivan Gasparyan – který se v těchto dnech dožil 80 let – vytvořil světové image arménské hudby: osamělý kmet hraje teskné melodie na nástroj, který svým zvukem připomíná lidský hlas. Poněkud odlišnou tvář arménské hudby ukazuje album Arakatz, které vydala francouzská značka Buda. Sestavu Les Maitres de Musique d’Armenie tvoří zpěvačka Anna Mayilian, dva hráči z Arménie a dva Arméni narození v Ázerbajdžánu. Všichni žijí ve Francii, v repertoáru mají lidové i sakrální písně. 
