Na festivalu v Addis Abebě
18. 7. 2011 | Rubriky: 2011,Články,UNI
Pokud by Afrika nebyla pevninou, ale mořem, Etiopie by se stala ostrovem. Jako náhorní plošina je natolik oddělená od okolí, že si udržela samostatnost i v koloniální éře. Obdobně vyhraněný charakter má zdejší hudba, nedotčená dobyvateli z Evropy či obchodníky z Arábie. K tomu přispívá i poloha: Etiopie ve skutečnosti přístup k moři nemá. Patří k nejstarším křesťanským zemím a ve zdejších kostelech dodnes najdete bubny, na rozdíl od Evropy, kde je církevní autority před staletími zakázaly.
Jedna z nejúspěšnějších španělských kapel svým vznikem před deseti lety v Barceloně spustila revoluci nejen hudební, ale i v hudebním podnikání: odmítla se podřídit pravidlům velkých vydavatelství, a ve vlastních rukou si ponechala i management. Zprávy o kapele tedy na veřejnost neproudí hlasnými troubami medií, ale spíše šeptandou, a řadě fanoušků tak uniklo, že Ojos de Brujo letos slaví desetileté výročí, a to sérií významných koncertů: v půli dubna například skupina vystoupila v rámci festivalu latinské hudby La Linea v prestižní londýnské hale Barbican.
Jako žena několika profesí fascinuje svojí všestranností: s Talichovým komorním orchestrem hraje klasiku, za roli čarodějky Evy v muzikálu Balada pro banditu získala cenu Alfréda Radoka, a figuruje souběžně ve třech vysoce alternativních sestavách: v projektu Ewave, který spojuje laptopovou elektroniku se smyčcovým kvartetem, se skupinou Zimbova znovuobjevuje písně Moravy, s Maracou natáčela Karla Kryla i portugalskou poezii. 
Hudební trend zvaný karindula byl poprvé zachycen v 70. letech, na pomezí Konga a Zambie, v oblasti bohaté na měď, která je lukrativním vývozním artiklem. Pracovní příležitosti v měděných dolech spoluvytvářejí příznivé hudební klima, dobrý výdělek čeká i muzikanty. A hudební dění ve městech jako Katanga či Lubumbashi pak zákonitě přitahuje evropské producenty či filmaře. Na moderní městskou hudbu z Konga se už léta zaměřuje belgická značka Crammed Disc…
I když generačně patří Gary Lucas k rockovým veteránům, na rozdíl od mnoha svých vrstevníků vás vždy něčím překvapí. Není ani divu, když část svého života strávil vedle dvou zcela nevypočitatelných a dnes už bohužel nežijících klasiků: Captaina Beefhearta a Jeffa Buckleyho.
Partnerské duo tvoří Bára Kratochvílová a Jan Kratochvíl, jejichž minimalistické komorní obsazení bohatě vyvažuje široký sortiment nástrojů i tvůrčích metod. Do výbavy kapely, která podobně jako slovenský Longital zvolila mobilní a ekonomickou dvojčlennou sestavu patří kytara, banjo, smyčkování, kuchyňský beatbox, klarinet a basklarinet, saxofon, a navíc i velmi kouzelné hudební hříčky a texty ve smyšlených jazycích. Jejich předchozí, velmi dobře přijaté album Fonók označili autoři jako folklór neexistujících národů, a druhé, zatím poslední album, Hu, a má pro změnu podtitul Pop z neexistujících rádií.
Proč je zatím etiopská hudba tak neznámá? Kapely z Mali a Senegalu cestují po festivalech už patnáct let, Etiopie má podporu znalců, ale v Evropě se s tamní hudbou setkáváme zřídka. Proč tomu tak je, vysvětluje spoluorganizátor festivalu Festivalu des Musiques d’Ethiopie, Heruy Arefe-Aine: “Etiopie má skutečně za zeměmi Západní Afriky zpoždění. V době diktatury naše hudba utrpěla těžkou ránu, celá země se dodnes zotavuje. Část hudebníků přestala hrát, část byla popravena, část odešla do exilu, část skončila ve vězení, a obnova je pro celou zemi velmi traumatická. A druhým důvodem je, že naše hudba byla dlouho neznámá, teprve třináct let ji mapuje série Ethiopiques…
Když západní svět zasáhla beatlemanie, Afrika prožívala hudební horečku zvanou konžská rumba, k jejíž ikonám patřil kytarista Franco či zpěvák Tabu Ley Rochereau. O jeho archivní nahrávky je trvalý zájem, a zatím poslední vydaný titul The Voice of Lightness Vol. 2 (Sterns Africa) je fundovanou sondou do zlaté éry africké hudby, a přináší dokonce společné nahrávky s Francem, který byl jeho dlouholetým rivalem.
Brazílie tvoří polovinu Latinské Ameriky a nabízí obrovskou plejádu stylů, od typicky brazilského rocku přes aktualizované pojetí samby až po elektroniku. O brazilském Export office, který umožňuje novinky legálně a zadarmo stahovat, jsem na těchto stránkách psal před rokem, ale protože sortiment se mezitím rozrostl, je dobrý důvod se k tématu vrátit. Kdo tedy nabídku v uplynulém roce obohatil?
Spojené státy zasáhla africká vlna. New York Times o ní psaly hned po Novém Roce, hudební invazi rozebíralo i vlivné internetové medium , znalci se přou, jestli jde o začátek dlouhodobějšího trendu nebo je to naopak cyklicky se opakující se záležitost. Africká hudba tentokrát proudí k americkému publiku prostřednictvím nezávislé scény, a to souběžně na několika kolejích.
