Reedice archivních nahrávek: detektivní práce i vyjížďka strojem času
Reedice archivních nahrávek, to zní jako snadná a snad i mechanická práce pro laika, alespoň v mainstreamu. Situace se dramaticky změní, když mainstream opustíme. V následujícím textu tedy neřešíme, dejme tomu, historické nahrávky Pink Floyd z roku 1966, ale hudbu z okrajové kulturní oblasti, k níž často chybí základní dokumentace. Tento druh reedic vyžaduje nejen mravenčí úsilí, ale často nutí vydavatele pohybovat se na hranici ověřených faktů a kvalifikovaného odhadu. Rizika jsou vyvážena přínosem. Nahrávky mají vedle hudebního obsahu i přidanou hodnotu. Každá z nich vypráví historický příběh.
15. 4. 2025 | číst vše...
21. listopadu vystoupí v pražském divadle Archa Laurie Anderson s newyorskou skupinou Sex Mob. V sekci „vykopávky“ nabízím v této souvislosti zřejmě vůbec první rozhovor, který s Laurie Anderson vyšel v češtině roku 1990. V lobby hotelu Jalta (anebo to bylo v jiném hotelu na Václaváku?) nás tehdy přišel vyfotit Ivan Prokop.
Zpěvačka Mari Boine má sice norskou státní příslušnost, ale hlásí se k národu Sami, pro který jeho jižní sousedé zavedli ;označení Laponci dnes jich žije na severu Evropy kolem 50 000. Gula Gula, první album zpěvačky, která tehdy ještě vystupovala od jménem Mari Boine Persen, vydal 1991 u své firmy Real World anglický zpěvák Peter Gabriel, a na své nahrávky ji přizval i norský saxofonista Jan Garbarek. Mari Boine zčásti čerpá z tradice předkřesťanských šamanských rituálů a tvrdí: „Hudba to je nejlepší metoda, jak se dostat do stavu opojení – bez drog.“
Měly by být ulity malé bronzové medaile a předány všem, kdo přežili festival na ostrově Wight, napsal Chris Welch do Melody Makeru o prvním ročníku této akce. Organizátoři bratři Foulkové (oba vyrostli na ostrově a není jim ještě přes pětadvacet) byli ;tehdy bez zkušeností to, že se festival uskutečnil, se dalo považovat za malý zázrak. Stejně tak druhý ročník, který proběhl v srpnu 1969, byl trochu zázračný, i když jeho absolvování proběhlo naprosto bez rizika.
Mac Rebennack alias Dr. John byl v Praze poprvé už za Husáka, jako pianista s orchestrem Chrise Barbera. V sérii „vykopávky“ nabízím rozhovor z roku 1995.Dr. John, původně studiový hráč a producent z New Orleansu, se ;světovému publiku představil v nespoutané éře 60. let albem Gris Gris nahrávka svojí tajemností a fantazií sice zapadala do tehdejší psychedelické éry, ale čerpala z úplně jiných kořenů, než sanfranciský acid-rock. O rok později se podařilo tajemný opar nad New Orleansem zvýraznit Peter Fondovi a Dennisu Hopperovi ve filmu Easy Rider. 
Čím byl kdysi Ravi Shankar pro hudbu Indie, tím je dnes pro hudbu blízkého východu Kayhan Kalhor. Hraje na housle kemenče, rozšířené v Iránu, Turecku, Izraeli i dalších zemích, národností je Kurd, natáčel s těmi největšími postavami současné hudby včetně Kronos Quartetu, a své poslední album vydal s Toumani Diabatem z Mali, hráčem na africkou loutnu koru.
Zatímco příběhy vytištěné na papíře nutno do cizích jazyků překládat, texty propojené s hudbou si s jazykovou bariérou někdy poradí i bez překladu. Tedy, ne pokaždé, ale v mnoha výjimečných případech, které vstoupily do historie, se to stalo. Dobře si pamatuji na hudební zážitky z 60. let. Bylo jich hodně – a jazykové bariéry tehdy bořily nejen nahrávky Boba Dylana, ale zčásti a trochu jinak i Rolling Stones.
Za hudbu beze slov v této úvaze nebudeme považovat instrumentální skladby, ale ty, jejichž vokální part nesděluje verbální příběh. Do této množiny lze řadit jak texty ve fiktivních jazycích skupin Magma či Talking Heads, tak i tradiční žánry včetně skandinávských halekaček, sámského joiku či skotské puirt à beul, známé též jako mouth music. 
petrdoruzka_.jpg)
Téma „Hledání kořenů“ lze brát i jako výzvu k sebereflexi. Nejedná se o signál, že je něco v nepořádku, neboť kořeny se nám natolik vzdálily, že je nutno je hledat? Situace typická spíše pro bílé Evropany, nežli například pro romské hudebníky z našeho kontinentu, anebo – namátkově – pro obyvatele Mali, Alžíru anebo Kuby. Tamní hudebníci zkrátka hrají, aniž by o nějakých kořenech spekulovali.
