Herbie Hancock a Tinariwen
Tinariwen, hudební rebelové ze Sahary, mají další důvod k oslavě: jako hosty na hudební i filmový The Imagine Project si je vybral letos sedmdesátiletý jazzový pianista Herbie Hancock. Na první pohled to je typické album, jehož jednotlivé vrstvy vznikly “za pochodu” za účasti světově uznávaných osobností v exkluzivním prostředí špičkových studií, ale na rozdíl od rutinních nahrávek se Hancockovi podařilo album sjednotit unikátním tématem, často s přispěním zcela nečekaných náhod. Svůj název získal projekt z nadčasové skladby Johna Lennona,
18. 10. 2010 | číst vše...
Kanadský profesor Marshall McLuhan zavedl dnes tak často užívaný termín Globální vesnice před padesáti lety, a jedním z prvních hudebních kronikářů takto definovaného neustále se zmenšujícího světa se stal britský cestovatel, hudební sběratel a skladatel David Fanshawe. Sběr ohrožených hudebních druhů pro něj byl daleko více dobrodružstvím nežli suchou vědou a výsledky své práce dokázal medializovat, a to s použitím zcela ušlechtilých metod. Jeho chorální kompozice African Sanctus…
Anthony Josepha řadí kritika k 50 nejvýznamnějším černošským autorům, kteří ovlivnili britskou literaturu. On sám tvrdí, že k hudbě se vrátil jen proto, aby mohl vytvořit koncertní verzi své nové sbírky básní. Jeho mix rapu a free jazzu navazuje na celou plejádu umělců-revolucionářů, k nimž patří jazzový improvizátor Sun Ra či Linton Kwesi Johnson, průkopník dub poetry z Jamajky. Anthony Joseph se svým Spasm Bandem vystoupil před v červnu na pražském festivalu Respect.
Jemenská zpěvačka Ashwaq Abdullah Kulaib přišla do Prahy původně studovat novinařinu. Aleš Hyvnar, multiinstrumentalista, skladatel a producent, ji objevil prostřednictvím skupiny Hypnotix, s níž zpočátku zpíval Bourama Badji ze Senegalu. Hyvnar hledal zpěváka či zpěvačku z nějaké africké či jiné vzdálené země a Ashwaq tehdy přesně zapadla do jeho plánů. Jejich společná skupina Al Yaman se vrátila na domácí hudební scénu po pětileté pauze s novým albem Insanyya, a v létě se objevila na open-air festivalech.petrdoruzka_.jpg "Annbjørg Lien")
Místní lidé se s typickou ironií svěřují, že Førde v jakési anketě zvítězilo jako nejošklivější město Norska. To možná platí z přízemní perspektivy supermarketu či autobusového nádraží, ale když se vznesete nad údolí, panorama získá další rozměr. Se zatajeným dechem sledujete křivky zčásti zasněžených horských hřebenů i blankytně modrou plochu fjordu, který začíná právě tam, kde končí městská zástavba.
Španělská zpěvačka a tanečnice Lara Bello je původem z Granady, metropole andaluského flamenca, které řadí ke svým inspiracím. V současné době ale žije v New Yorku a ráda překračuje hranice nejen zeměpisné, ale i hudební, což dokumentuje i na svém debutovém albu Niña Pez. Poněkud tajemný název znamená v překladu “rybí dívka”, což zpěvačka dále rozvíjí – svůj hlas přirovnává k vodě: “Je to zvukový materiál, který se neustále proměňuje, když se ponořím do písně, tak cítím…
Pokud je Afrika supermarketem hudebních snů, roli lahůdkářského pultu v něm má Etiopie. Zdejší hudbě fandí takoví gurmáni jako Robert Plant či nezávislý filmař Jim Jarmusch. A také ex-člen Transglobal Underground Nick Page či holandští experimentátoři The Ex, kteří s Etiopany natáčeli. Dnes sice etiopskou hudbu poslouchají umělecké celebrity, ale na počátku tohoto kultu stál člověk naopak téměř neznámý: francouzský hudební nadšenec Francis Falceto. Ten od roku 1998 vydává dnes už více než dvacetidílnou sérii Ethiopiques, z níž si 
Na poli world music nabírá talent scouting nové dimenze. Manažeři umělce neloví v undergroundových klubech metropolí, ale cestují tisíce kilometrů do nemocemi, korupcí, chudobou i pouličním násilím infikovaných slumů či ghet třetího světa. Belgičan Michel Winter objevil romskou skupinu Taraf de Haidouks v době krvavého pádu Ceausescovy diktatury. V další dekádě se soustředil na Kongo, zemi pověstnou krutými diktátory i božsky nádhernou hudbou.
Úkazy obdobné dvojici Longital nastávají na česko-slovenské hudební obloze tak jednou za čtvrt století. Hudby přemýšlivé, která je navíc líbivá, a hudby líbivé s duší a poesií je u nás skutečně jak šafránu.
